Chceš monstrózní záda? Jay Cutler ukončil debatu mezi mrtvým tahem a rack pulls.

Když se řekne Jay Cutler, většině fanoušků kulturistiky se okamžitě vybaví jeho neuvěřitelná šířka a hloubka zad. Byla to právě jeho záda, která mu nakonec pomohla sesadit z trůnu nedotknutelného Ronnieho Colemana. Čtyřnásobný Mr. Olympia se nedávno ve svém videu vrátil k jedné z nejčastějších otázek v posilovnách: Co je pro budování svalů lepší? Klasický mrtvý tah ze země, nebo zkrácený rozsah pohybu v podobě rack pullu (dotahu)?

Dva různé nástroje pro jeden cíl

Cutlerova odpověď možná překvapí ty, kteří hledají jednoznačného vítěze. Podle něj totiž nejde o souboj „kdo s koho“, ale o pochopení, k čemu který cvik slouží. Jay zdůrazňuje, že ačkoliv oba pohyby vypadají podobně, v tréninku plní odlišnou roli.

Klasický mrtvý tah ze země vnímá jako komplexní záležitost, která zapojí celé tělo od lýtek až po trapézy. Je to cvik na hrubou sílu a celkový objem. Na druhou stranu rack pulls, tedy tahy ze zarážek (obvykle od kolen), byly v jeho přípravě klíčové pro izolaci. Pokud chtěl zacílit specificky na spodní část zad a vzpřimovače, aniž by tolik vyčerpal nohy, sáhnul právě po této variantě. Sám vzpomíná, že během svých nejtvrdších příprav na Olympii byly právě dotahy nedílnou součástí jeho rutiny, protože mu umožnily specificky tvarovat detaily, které rozhodují na pódiu.

Strategie šampiona: Střídání je klíč

Jak to tedy Jay kloubil dohromady? Jeho přístup nebyl dogmatický. Místo aby jeden cvik zavrhl, střídal je – často ob týden. Tím zajistil, že jeho tělo dostávalo impulsy pro růst celkové síly, ale zároveň nezanedbával specifický rozvoj spodních zad, hýždí a hamstringů.

Právě tato variabilita mu umožnila dlouhodobý progres bez zbytečného přetížení. Cutler sám říká:

„Záleží na tom, co váš trénink v daném období vyžaduje. Někdy potřebujete ten tah ze země pro celé tělo, jindy izolovanější práci na spodku zad.“

Zapomeňte na maximálky

Zajímavý je i jeho pohled na váhy a opakování. I když videa z jeho tréninků vypadají brutálně, Cutler nikdy nebyl fanouškem ego-liftingu a „maximálek“ pro jedno opakování. Aby dosáhl oné pověstné plastičnosti svalů, držel se striktně v kulturistickém rozmezí.

Ať už měl na čince naloženo cokoliv, cílil alespoň na osm opakování ve třech až čtyřech pracovních sériích. Právě tento objem práce pod napětím mu zajistil výsledky, nikoliv bezhlavé zvedání rekordních vah, které vidíme u powerlifterů.

Ego nechte před posilovnou

Cutlerovo poselství na závěr je jasné: Pokud chcete komplexní rozvoj, nevyhýbejte se ani jedné variantě. Ale pamatujte na to hlavní, co Jay opakuje stále dokola – technika má přednost před váhou. Tři největší chyby, před kterými varuje, jsou:

1. Příliš velká váha na úkor formy.
2. Špatná výchozí pozice těla.
3. Kulatění zad.

Pokud se těmto chybám vyhnete a budete chytře střídat tahy ze země s dotahy, posunete svá záda na úplně novou úroveň.