Kulturistika na denním pořádku - Roman Kotál & Gabriela Linhartová
Autor: V našem dalším rozhovoru bychom vám rádi nabídli zpověď amatérského kulturisty Romana Kotála a profi kulturistiky Gabriely Linhartové, která závodí ve federaci IFBB Pro League v kategorii Figure. Tento pár spolu žije již nějaký ten pátek a tak nejen, že nakoukneme do jejich soukromého života, ale zároveň se můžete dozvědět, jaké to je, žít s profi kulturistkou.
Ušejkujte si svůj protein, pohodlně se usaďte a užijte si rozhovor.
Roman Kotál
Ahoj Romane, mohl by ses naším čtenářům představit?
Ahoj, Je mi 34, od 21 let u PČR, kdy jsem již 10 let zařazen na pohotovostní motorizované jednotce v Praze. S cvičením jsem začal ve 12 letech, kdy jsem si koupil malý jednoručky z kapesného a cvičili jsme v kočárkárně. Ve 14 jsem prosil strýce, aby chodil do posilovny se mnou, protože mě nechtěli bez doprovodu pustit.
Od 15let jsem 4 roky každé ráno roznášel noviny, abych měl na pernementku do posilovny. V civilu, když nesloužím, přivydělávám si trénováním ve fitku ve Fitness Lysá s.r.o, nicméně skloubit práci PČR, trénování klientů a svou přípravu na závody mi brání přijmout tolik klientů, kolik bych ve skutečnosti chtěl.
Kdy jsi začal s kulturistikou a jak jsi se k tomuto specifickému sportu dostal?
S kulturistikou jsem začal ve 31, kdy má přítelkyně Gabča, nyní již PROfička, říkala, když takhle dřeš a vypadáš, proč to nezkusit.
Jaké byly tvoje začátky?
Začátky nic moc ohledně stravy, doma se vařilo a to se jedlo. Jídlo se změnilo, až když jsem začal bydlet s Gabčou, která měl naučila jíst pravidelně a čistě. Ohledně cvičení dříve nebyl takový přístup k informacím jako dnes, takže jsem si všemi chybami prošel také.
Dneska je taková móda, že 15ti letí kluci začnou cvičit a už přemýšlí o tom, jak půjdou na podia závodit, měl jsi to taky tak?
Já k těm lidem vždycky nějak vzhlížel, ale nikdy by mě nenapadlo, že se jednou postavím mezi ně.
Doporučujeme
Nebbia Unlock the Champion mikina s kapucí 194
BiotechUSA Protein Dessert Bar
Amix Hardcore ThermoCore
MyoTec D-Ribose
Myslíš, že cenné informace mají pouze „profíci“, nebo se lze něco naučit i od „amatéra“?
Rozhodně ne. Znám i profíky co se nezdokonalují a dále se nevzdělávají a tzv. zarostli ve staré době. Myslím, že to je o přístupu toho jedince, jestli se chce dále vzdělávat a posouvat dále. Samozřejmě cenné informace ohledně přípravy na soutěž, nasbírají lidi soutěžením, takže v tomhle by měli mít profíci navrch.
Jak hodnotíš dnešní kulturistickou dobu? Myslíš, že se hodně změnila od těch dob, kdy jsi začal cvičit?
Jako doba je lepší, protože se kulturistika dostává do podvědomí širší společnosti. Hodně se to změnilo, tím, že se otevřelo více soutěžních kategorií. Některé vítám, jako jsou classic physigue. Další jako fashion nebo e-contest, to je zvěrstvo.
Co tě nejvíce irituje na dnešní kulturistice?
Vadí mi, když si člověk hned spojí kulturistu se zakázanými látkami, přitom kulturistika je hlavně o jídle, dřině, samovzdělávání a tyhle věci stále dokola.
Ty pracuješ u PČR. Můžeš zužitkovat něco, co jsi se naučil cvičením u policie?
Dost u PČR funguje to, jak vypadám. Příklad, když jedeme na rvačku několika lidí, tak několikrát zafungovalo, když jsem vystoupil z vozidla a bylo po rvačce, protože jsem lidi zaujal a nechtěli se se mnou prát (smích). A někdy k překonání pachatele, který je zrovna na ‘‘perníku‘‘, je k tomu potřeba dost síly. (smích)
Víš, že Ronnie Coleman pracoval také u policie?
Jasně, že vím (smích)
A má to na tebe nějaký vliv, když víš, že žiješ podobně jako legenda Ronnie Coleman?
Ani ne, policistou jsem chtěl být už od dětství.
Jsi hodný, nebo zlý polda?
Jsem hodný na hodné lidi, když si to někdo svým chováním nezaslouží, jsem zlý, samozřejmě v rámci zákonnosti (smích)
Máš někoho v kom se vzhlížíš?
Sleduji kulturisty jak české, slovenské tak zahraniční, ale vzor jako takový nemám.
Jsi sám svým trenér, nebo tě někdo vede?
Když jsem cvičil sám podle sebe, nikdy jsem neměl takový progres jako s trenérem. Myslím, že nejlepší je, když na tebe dohlíží nezaujatá osoba. Teď jsem pod vedením Zdeňka Bečky.
Když bys teď mluvil se svým mladším já, co bys mu poradil?
„Tyvole cvič nohy“ (smích)
Měl jsi letos v plánu nějaké závody?
Měl jsem v plánu závod Fitness Mania Classic v Kladně, Diamond Cup v Ostravě a Diamond Cup v Lucembursku.
Teď otázka trochu na tělo, jak se žije s profesionální kulturistkou?
Myslím, že to mě žene v před, máme stejný zájmy, takže se dokážeme v dietě podržet.
Kolik gramů masa a rýže sníte společně za týden?
Když nejsme v dietě tak cca 5 kg masa, 1,5kg neuvařené rýže. V dietě to je různé.
Trénuješ se svou přítelkyní? Dřeš na tréninku víc ty, nebo ona?
Když jsem nesoutěžil, cvičili jsme spolu, nicméně teď jezdíme do fitka stále společně, ale trénujeme každý sám, protože máme každý zaměřený tréninky na jiné partie. Oba se snažíme ze sebe vymáčknout co jde.
Jaký to byl pro tebe pocit, když Gabča získala profi kartu? Co se tím pro vás změnilo?
Vesměs se nezměnilo nic. Pocit když získala profi kartu byl úžasný, protože se většina lidí toho snaží dosáhnout celý život a taky se jim to nemusí podařit.
Existuje něco, v čem se ohledně kulturistiky neshodnete?
Ani ne, vždycky jsme se nějak shodli.
Jak jste se dali dohromady?
Ve fitku, hned jak jsem ji zahlédl, řekl jsem si, že tu musím mít. (smích)
Nechá si od tebe poradit, nebo poslouchá jen svého trenéra?
Mě už neposlouchá a někdy mi přijde, že neposlouchá ani svého trenéra (smích)
Tak jo Romane, my moc děkujeme za rozhovor. Ať se ti daří!
Děkuji.
Gabriela Linhartová - IFBB PRO Figure
Ahoj Gabčo, mohla by ses prosím také našim čtenářům představit?
Ahoj, je mi 25 let, letos jsem dokončila magisterské studium na UK FTVS. Pracuji jako osobní trenérka ve Fitness Lysá s.r.o. Cvičení se věnuji již 10 let a z toho už pátým rokem závodím.
Holky se často věnují cvičení, ale aby se následovně věnovaly závodění v kulturistice, to se moc často nevidí. Jak jsi se k tomu dostala ty?
Posilovnu jsem dříve využívala jako formu kondiční přípravy k fotbalu. Po úrazu a následné operaci kolene jsem se posilování začala věnovat více při nucenému posilování. Cvičení mě bavilo, a tak jsem začala přemýšlet nad závoděním. Oslovila jsem trenéra a začala se připravovat na první závody.
V jaké kategorii závodíš?
Závodím v kategorii Figure ve federaci IFBB Pro League.
A proč jsi si vybrala zrovna tuhle kategorii?
Kategorie Figure je kategorií, kde je hodnocena přiměřená osvalenost, vyrýsovanost a symetrie postavy spolu se zachováním ženskosti.
Nesetkáváš se někdy s kecy typu: „Vypadáš jako kluk..“?
Občas ano, ale nic si z toho nedělám. Jsou to většinou výroky lidí, kteří nerozumí tomu, co dělám.
Proč myslíš, že se holky bojí svalů?
Holky se bojí, že když sáhnou na činku, že budou vypadat jako "arnold kulturistky", ale opak je pravdou.
Co bys poradila dívkám, které zvažují závodění v kulturistice ať už v jakékoli kategorii?
Závodění je o tvrdé disciplíně a dřině. Pakliže někdo nedokáže udržet jídlo a pravidelný režim ve fitku, nemá cenu aby vůbec začínal závodit, protože to většinu lidí zlomí a poté už necvičí ani pro radost.
V Roce 2019 jsi na Czech Virus Open Cup vybojovala profi kartu, mohla bys nám popsat, jak celý ten den probíhal?
Prezentace a první nástřik soutěžní barvy jsem absolvovala již den před závodem. V soutěžní den mě hned ráno čekal druhý nástřik. Celý závodní den pršelo a nástřik probíhal venku ve stanu, kam jsme museli přebíhat přes déšť, což byl docela problém po nástřiku se dostat zpět do budovy abyste si nepokazili barvu (smích). Poté mě čekal make-up a úprava vlasů. Pak už jsem jen odpočívala a s ostatními závodníky v zákulisí jsme čekali na zahájení závodu.
Semifinále začínalo 10 hodin, kdy má kategorie šla hned mezi prvními. Finále začínalo až kolem 16 hodiny. Když proběhlo finále a nastupovali jsme na pódium na závěrečné vyhlášení….. Jak probíhalo vyhlašování už nevím, co se mi honilo hlavou, ale při vyhlášení mého jména na prvním místě mi najednou došlo, že jsem právě získala profi kartu. Byl to neskutečný zážitek. Poté oslava, jak jinak než pořádným steakem s hranolky.
Jak moc velký úspěch to pro tebe byl?
Úspěch to pro mě byl velký, nečekala jsem, že se mi povede vyhrát profesionální kartu na domácí půdě.
Byl to tvůj cíl, stát se profíkem?
Ano, myslím, že to je cíl asi každého amatérského závodníka.
Jaký cíl jsi si stanovila následně?
Být konkurence schopná i mezi profesionálními závodnicemi.
Měla jsi letos v plánu nějaké závody?
Ano, měla jsem v plánu začít sezónu v Portugalsku na závodě MR. BIG EVOLUTION PRO, které byli kvůli pandemii zrušeny. Přípravu směřuji na letošní podzimní sezónu na závody ve Španělsku a Rumunsku.
Teď k tvému příteli. Myslíš, že je Roman dobrý kulturista?
Roman je dobrý kulturista, přípravu bere zodpovědně, snaží se pracovat na nedostatcích a s pokorou se snaží dále zlepšovat a získávat nové informace a vědomosti.
Jaké jsou jeho slabiny a zároveň přednosti? Na čem chceš naopak zamakat ty?
Myslím, že jeho slabinou jsou partie jako nohy a hrudník. Já se snažím soustředit na celkovém zkvalitnění svalové hmoty a zlepšit svalovou definici nohou.
Nechá si od tebe poradit?
Nechá, i když někdy u toho nadává. (smích)
Ty jsi prý Romana přivedla k závodění, je to pravda?
Nevím, jestli přivedla, ale spíš mu dala ten impuls, aby to zkusil. On sám o tom přemýšlel, ale nikdy se k tomu nerozhodl.
Když jste se poznali, naučil tě ohledně kulturistiky víc on tebe, nebo ty jeho?
Ze začátku on mě, ale pak se karty obrátily. (smích)
Jaké to je, být takzvaný „Fitness Couple“?
Je to jednodušší, když mají partneři stejné zájmy a podporují se.
Gabčo my ti moc děkujeme za rozhovor, měj se hezky.
Také děkuji za rozhovor
Zdroje obrázků: Instagram
Doposud nebyl vložen žádný příspěvek.
