Co je maltodextrin? Vše, co potřebuješ vědět

Maltodextrin je často skloňovanou ingrediencí v oblasti fitness, sportovní výživy i potravinářského průmyslu. Proč se ale stále častěji setkáváme s jeho názvem na obalech potravin nebo doplňků stravy? V následujícím článku se podrobněji podíváme na to co je maltodextrin, jeho vznik, využití a dopad na lidský organismus na základě vědeckých studií.

Obsah článku:

Co je maltodextrin a jak se vyrábí?

Maltodextrin je sacharid (polysacharid) získávaný nejčastěji ze škrobu kukuřičného, pšeničného či bramborového. K výrobě se používá proces tzv. kyselé či enzymatické hydrolýzy, kdy se dlouhé řetězce škrobu rozkládají na kratší a lépe rozpustné formy sacharidů. Výsledná surovina má obvykle podobu bílého prášku nebo krystalků, které se snadno rozpouští ve vodě a nemá výraznou vůni ani chuť.

Maltodextrin se díky svým funkčním vlastnostem (zahušťování, stabilizace a schopnost dodávat energii) hojně používá v potravinářském průmyslu. Najdete ho v:

  • Slazených nápojích,
  • Instantních polévkách či omáčkách,
  • Sportovních a fitness doplňcích stravy,
  • Dětské výživě.

Využití maltodextrinu ve sportovní výživě

  1. Rychlý zdroj energie: Protože je maltodextrin tvořen kratšími řetězci sacharidů než původní škrob, organismus ho dokáže velmi rychle strávit. Díky tomu je oblíbený mezi sportovci a vytrvalostními atlety, kteří potřebují doplnit energii před, během nebo bezprostředně po fyzické aktivitě.
  2. Podpora regenerace: Po náročném tréninku je důležité doplnit nejen bílkoviny, ale také sacharidy k obnovení zásob svalového glykogenu. Právě maltodextrin může díky své dobré rozpustnosti a rychlému vstřebávání pomoci efektivněji obnovit energetické rezervy.
  3. Snadná kombinace s dalšími živinami: Protože má maltodextrin neutrální chuť a vysokou rozpustnost, dobře se míchá s proteinovými suplementy nebo aminokyselinovými přípravky. Sportovci jej proto často zařazují do tzv. post-workout nápojů či samostatných sacharidových směsí.

Jaký je vliv maltodextrinu na zdraví?

Glykemický index

Maltodextrin má vysoký glykemický index, což znamená, že může rychle zvýšit hladinu krevního cukru (glukózy). U zdravých jedinců, zejména aktivních sportovců, nemusí být tento efekt problém, protože přijaté sacharidy se rychle využijí k doplnění energie. Nicméně u osob s diabetem nebo s problémovou regulací krevního cukru je potřeba zvýšené opatrnosti. Vysoká hladina cukru v krvi může způsobit kolísání energie, únavu nebo další zdravotní komplikace.

Trávení a vstřebávání

Většina lidí maltodextrin dobře tráví a vstřebává. Ovšem u citlivějších jedinců se mohou vyskytnout trávicí obtíže (nadýmání, křeče). Pokud máte potíže s trávením, doporučuje se začít s menším množstvím maltodextrinu a sledovat, jak vaše tělo reaguje.

Bezpečnost a alergie

Maltodextrin je obecně považován za bezpečnou složku. Problémy by se mohly objevit u osob citlivých na lepek, pokud je maltodextrin vyráběn z pšeničného škrobu (musí být na obalu deklarováno). Většina běžně prodávaných forem maltodextrinu však pochází z kukuřice nebo brambor, a je tak bezlepková.

Dlouhodobý vliv na zdraví

Stejně jako u jiných jednoduchých či rychle vstřebatelných sacharidů platí, že jejich nadměrná konzumace bez vyvážené stravy a dostatku pohybu může přispívat k obezitě, kolísání cukru v krvi a dalším metabolickým problémům.

Maltodextrin

Tipy pro zdravou konzumaci maltodextrinu

Sledujte svůj jídelníček

Pokud jste aktivní sportovec, může vám maltodextrin pomoci rychle doplnit energii. Jestliže se ale snažíte zhubnout nebo máte sedavý životní styl, je důležité zohlednit jeho přínos vs. možný přebytek kalorií.

Kombinujte s kvalitními bílkovinami

Máte-li cíl budovat svalovou hmotu nebo se rychleji regenerovat, kombinujte maltodextrin s kvalitním proteinem (syrovátkovým, kaseinovým nebo rostlinným) a s dostatkem mikroživin z ovoce či zeleniny.

Čtěte etikety a dejte pozor na aditiva

Pokud je maltodextrin součástí hotových potravin (např. instantní omáčky, slazené nápoje), mohou tyto produkty obsahovat vyšší množství přidaných látek, cukrů a soli. Vždy je vhodné sledovat kompletní složení na obalu.

Zvažte čas a dávkování

Pro sportovce je nejvhodnější doba konzumace maltodextrinu okolo tréninku (před, během nebo ihned po něm). Množství se obvykle pohybuje v rozmezí 20–50 g v jedné porci, v závislosti na intenzitě a délce tréninku.

maltodextrin

Je maltodextrin škodlivý?

Otázka, zda existuje u přípravku maltodextrin škodlivost, vyvolává mezi spotřebiteli i odborníky řadu diskusí. Podle dostupných vědeckých poznatků a vyjádření odborných institucí  je maltodextrin při běžném a rozumném užívání považován za bezpečný. Většina studií se shoduje, že hlavní riziko spočívá v jeho vysoké energetické hodnotě a rychlé vstřebatelnosti, což může vést ke kolísání hladiny cukru v krvi a nadbytečnému příjmu kalorií.

Proto je důležité sledovat nejen celkový příjem sacharidů a energii z jiných potravin, ale také vlastní zdravotní stav (např. cukrovka či metabolický syndrom). Při konzumaci v rozumné míře a v kontextu zdravého, vyváženého jídelníčku zůstává maltodextrin pro většinu populace bezpečnou a praktickou složkou stravy.

Závěr

Takže maltodextrin, co to je? Jedná se o rychle stravitelný a snadno rozpustný polysacharid, který má široké uplatnění v potravinářském průmyslu i ve sportovní výživě. Odpověď na otázku co je maltodextrin lze shrnout tak, že jde o zdroj energie vhodný především pro sportovce nebo pro rychlé doplnění sacharidů, pokud je potřeba dodat tělu palivo. Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že jeho častá a nevyvážená konzumace může vést k výkyvům hladiny cukru v krvi a k vyššímu energetickému příjmu.

Pokud ho zařadíte do svého jídelníčku v rozumné míře a ve vhodnou dobu, může se stát praktickým pomocníkem při náročném sportovním výkonu i při regeneraci. Pamatujte však, že žádná jedna složka stravy (včetně maltodextrinu) by neměla nahradit pestrý a komplexní způsob stravování bohatý na bílkoviny, tuky, vlákninu a mikroživiny.

Doporučujeme

Odkazy na vědecké studie

  • Aragon, A. A., et al. (2017). International society of sports nutrition position stand: diets and body composition. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 14(1), 16.
  • EFSA Panel on Food Additives and Nutrient Sources (2016). Safety of use of certain food additives. EFSA Journal, 14(3), 4451.
  • Freedman, N. D., Park, Y., Subar, A. F., et al. (2010). Carbohydrate, glycemic index, glycemic load, and cancer risk: a systematic review. American Journal of Clinical Nutrition, 91(6), 1533S–1539S.
  • Jeukendrup, A. E. (2014). A step towards personalized sports nutrition: carbohydrate intake during exercise. Sports Medicine, 44(Suppl 1), S25–S33.

Doposud nebyl vložen žádný příspěvek.