Svaly, hory a selský rozum - Luboš Chládek ukazuje svou lidskou tvář!

V minulém článku jsme Luboše Chládka představili jako ztělesnění brutální disciplíny. Co se ale stane, když tento nezastavitelný dříč opustí komfortní zónu posilovny? Jeho nedávné příspěvky odhalují nečekaně empatickou tvář a naprosto odzbrojující smysl pro černý humor.

20 let v gymu a pochopení pro druhé

Dnes na nás odevšad křičí hesla o tom, že musíme jet neustále na sto procent. Luboš na to jde jinak. Ačkoliv sám cvičí bez pauzy úctyhodných 20 let, nehlásá jen toxickou pozitivitu. Otevřeně přiznává, že chápe lidi, kteří v těžkém období ztratí motivaci a jiskru. Má pro ně jasný a lidský vzkaz:

"Nevzdávej se ale věcí, co máš rád a vrať se do života... do záře reflektorů..."

Triglav: Z nedělního výšlapu čistý "Survivor"

Svou ocelovou psychiku naplno otestoval při výletu na slovinský Triglav. Z plánované dvanáctihodinové túry se po vyvrtnutém kotníku – pouhých 40 minut pod vrcholem – stalo 16hodinové peklo. Pokud čekáte hrdinské instagramové eposy o překonávání bolesti, jste vedle. Luboš servíruje realitu bez obalu: bezprostředně po zranění mu bylo na zvracení a "regulérně se posral ( jo jako fakt )".

Jako správný "Tauren warrior z WoWka" se sice na vrchol doškrábal, ale tam měl podle svých slov chuť leda tak spáchat seppuku nožem od Mikovu. Následný osmihodinový sestup byl očistec. A co ho udrželo na nohou? Žádná vidina formy nebo medaile, ale čistý pragmatismus:

"Nakonec mi došlo, že mam dceru a objednaný novy auto a tak jsem místo plánovaných 5hodin sestupu trpěl jak dement..."

Video z akce pochopitelně nebude, protože na natáčení neměl ani pomyšlení. Luboš Chládek nám tím ukazuje to nejdůležitější: opravdová síla pro život spočívá ve schopnosti nevzdat to, když se všechno pokazí, a umět si ze sebe udělat srandu i v naprosté agónii.