5 toxických sloučenin, které na nás číhají v jídle a pití!

Jídlo je nezbytnou součástí našich každodenních životů a zatímco zdravá a vyvážená strava vám umožní produktivně pracovat, dobře se cítit a nabírat svalovou hmotu, kalorické potraviny s vysokým stupněm průmyslového zpracování mohou stát za rozvojem obezity i celé řady onemocnění. Někdy ale lidé mají pocit, že jedí zdravě, ale přitom přijímají spektrum toxických sloučenin, které mohou jejich zdraví dost zásadně ohrozit. V našem dnešním článku se proto podíváme na 5 toxických sloučenin, které na nás číhají v jídle a pití.

1. BPA a jemu podobné sloučeniny

Na prvním místě musíme zmínit látku zvanou bisphenol A (někdy zkracovanou pouze na BPA). Ačkoliv strukturálně se liší, vědecké studie prokázaly, že tato sloučenina má podobné působení jako estrogen a s tím souvisí celá řada negativ – například existuje korelace mezi příjmem BPA a rakovinou prostaty či vaječníků, ovlivněním reprodukce, rozvojem diabetu či krevního tlaku nebo zhoršeným fungováním kardiovaskulárního systému. A kde se dá BPA vlastně najít? Třeba v plastových lahvích, s nimiž jsme v kontaktu každý den. Kromě nich ale BPA obsahuje třeba termocitlivý papír, se kterým můžete přijít do styku třeba při sahání na účtenky v supermarketu. A jak zmiňujeme v našem samostatném článku o BPA, dokonce i produkty, které se chlubí tím, jak jsou BPA-free, mohou podle některých výzkumů obsahovat potenciálně ještě škodlivější sloučeniny. Řešením proto může být přestat používat plastové lahve a přesedlat na materiály, které BPA přirozeně neobsahují – typicky se dnes můžete setkat buď s lahvemi z tvrzeného skla, nebo třeba s ocelovými šejkry, které jsou odolné a lehké zároveň.

Spotřeba jednorázových plastů není dobrá pro životní prostředí. Věděli jste ale, že dost zásadně může škodit i vašemu zdraví?

2. Polycyklické aromatické uhlovodíky

Druhou skupinou látek, se kterými se můžete pravidelně setkat, aniž byste o tom věděli, jsou tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky, které můžete znát taktéž pod zkratkami PAU nebo PAH. Tyto látky typicky vznikají jako produkty nedokonalého spalování a při přípravě masa za vysokých teplot. Běžní lidé se s nimi nejčastěji mohou setkat při letním grilování, kdy živočišný tuk kape přímo na rozžhavené uhlí nebo jiný zdroj tepla a následně ve formě kouře stoupá přes maso směrem ven z grilu. Tyto látky, které se nachází typicky ve slanině nebo tučnějších kusech masa, jsou výzkumy spojovány s výskytem hned několika druhů rakoviny a studie na zvířatech odhalily poškození dýchacího a imunitního systému i zhoršenou reprodukci. Jak jsme zmiňovali v samostatném článku o redukci PAU při grilování, určitě je dobré věnovat pozornost použité marinádě, používat alobal nebo tácky a vybírat spíše libové než tučné maso.

3. Kumarin

Zatímco první dvě zmiňované skupiny látek už mnoho z vás bezpochyby někdy slyšelo, kumarin je pro spoustu lidí naprosto neznámý. Přesto je to ale látka, která rozhodně stojí za vaši pozornost, protože podle mnohých zdrojů může kumarin ve větších dávkách způsobovat třeba bolesti hlavy, spavost i závratě. Dokonce existují i obavy, že má potenciální karcinogenní a mutagenní vlastnosti. A kde se dá na kumarin narazit? V něčem tak nenápadném, jako je skořice, která je pro mnoho lidí synonymem zdravého koření, které si přidávají třeba do ovesných kaší. Přesto ale můžete narazit i na vědecké výzkumy, které nachází zvýšenou hladinu kumarinu u dětí, které pravidelně jedí právě zmíněnou ovesnou kaši se skořicí. Řešení je v tomto případě poměrně jednoduché – místo levné skořice ze supermarketu začněte kupovat dražší skořici označovanou jako cejlonská nebo též pravá, která obsahuje kumarinu podstatně méně.

Pokud používáte skořici do jídla pravidelně, sáhněte raději po té cejlonské.

4. Rtuť a jiné kontaminanty z moře

Další skupinou potravin, kterou většina lidí považuje za synonymum zdravého životního stylu, jsou ryby. Paradoxně ale i ryby obsahují řadu látek, jejichž vliv na naše zdraví je přinejmenším sporný. Kromě zmiňované rtutě se může jednat třeba o dioxiny nebo PCB – zatímco rtuť kumulují typově spíše dravé ryby (některé druhy tuňáka, některé makrely nebo mečoun), dioxiny najdete spíše v tučnějších rybách jako je losos. Ačkoliv zmiňované ryby tyto kontaminanty prokazatelně obsahují, ve skutečnosti jejich množství není nijak závratně velké a pokud nejíte několik kilogramů ryb denně, pozitivní účinky obsažených látek budou rozhodně převažovat nad všemi potenciálními negativy.

5. Transmastné tuky

Náš článek zakončíme látkami, se kterými je většina z nás v kontaktu pravidelně a to jsou transmastné tuky. Jak zmiňujeme v našem detailním článku o tucích ve výživě, tuky se dají rozdělit na nasycené, nenasycené a transmastné, přičemž právě poslední ze zmiňovaných kategorií představuje pro naše zdraví poměrně zásadní riziko. Dříve tyto tuky byly hojně přijímány ve formě margarínů (tedy rostlinných tuků, které prošly procesem ztužení), ale dnes se už produkty jako Rama vyrábí jinými procesy a množství trans-tuků v nich není nikterak vysoké. Stále se tyto potenciálně škodlivé látky, které se dávají do souvislosti třeba s rozvojem zánětů v těle, vyskytují v různých fast-foodových potravinách, polotovarech i produktech s vysokým stupněm průmyslového zpracování.

Podezřele levné dezerty většinou neobsahují žádné kvalitní tuky, ale místo toho v nich můžete najít ty transmastné.

Co si z dnešního článku odnést?

Z dnešního článku byste si měli odnést primárně to, že v dnešní době je možné i u potravin, které obecně lidé považují za zdravé, najít celou řadu potenciálně škodlivých látek. Zatímco některé z nich ale nemusíte řešit, pokud máte dostatečně pestrý a vyvážený jídelníček, jiné stojí za to hlídat. Především bychom doporučovali omezit kontakt s jednorázovými plasty obsahujícími BPA (ať už kvůli životnímu prostředí, nebo kvůli vlastnímu zdraví) a dávat si pozor na příjem transmastných tuků i jednoduchých cukrů, které jsou v jídelníčku mnohých z nás zastoupeny více, než by bylo ideální.