Suplementace v těhotenství: Co je důležité a co je zbytečné?

Těhotenství je bezpochyby jedno z nejkrásnějších a zároveň nejnáročnějších období v životě ženy. Vyvážený jídelníček s dostatečným obsahem nejrůznějších živin je jedním ze základních předpokladů proto, aby se dítě správně vyvíjelo, rostlo a bylo zdravé. V tomto období tedy logicky rostou energetické nároky těla z pohledu příjmu základních makroživin, ale také existuje několik mikronutrientů, které hrají naprosto zásadní roli ve zdraví miminka, a je důležité dbát na jejich dostatečný přísun. Na které nutrienty by nastávající maminky neměly zapomínat a čemu se v těhotenství raději vyhnout?

Obsah:

• Teoretické okénko – jaké živiny jsou důležité během těhotenství?
• Ja ké jsou příznaky nedostatku živin v těhotenství?
• Jaké doplňky lze bezpečně užívat během těhotenství?
• Čemu se v těhotenství raději vyhnout?
• Co si z článku odnést?

Teoretické okénko – jaké živiny jsou důležité během těhotenství?

Základním parametrem sestavování jakéhokoliv jídelníčku by měla být individualita. Na světě totiž neexistují žádné dvě osoby, které by měly na chlup stejné potřeby, a proto v kontextu výživy existuje jen velmi málo univerzálně aplikovatelných doporučení. A v těhotenství platí důraz na individualitu a vlastní intuici dvojnásob. Každá nastávající maminka totiž snáší těhotenství jinak. Některé ženy pociťují silné nevolnosti, které jim umožňují konzumaci pouze omezeného spektra potravin.

Jiné ženy zase bojují s velkými chutěmi – někdy na sladké, jindy na zvláštní kombinace jídel, které by si za běžného stavu dát nechtěly. A pak jsou tu „šťastné“ ženy, které kromě toho, že potřebují o něco málo vyšší příjem kalorií, nepociťují vlastně žádné speciální změny. A všechny tyto stavy jsou v pořádku.

Každá žena by měla dbát na to, aby její tělo mělo dostatek energie, a to nejen na svoje běžné fungování, ale také na výživu miminka. Těhotné ženy by se tedy měly obloukem vyhýbat kalorickému deficitu – zejména tomu cílenému. Mnoho žen má během těhotenství obavu, že jejich váha příliš vzroste a budou mít problém kila navíc shodit. Nutno však podotknout, že kalorický deficit nebo absence některých živin, mohou mít pro vývoj miminka fatální následky a rozhodně se nevyplatí hazardovat.

Těhotné by měly omezit kofein, alkohol, nekouřit a obezřetné by měly být také s konzumací bylinkových čajů. Byť jsou bylinky za normálních okolností velmi kýženou součástí jídelníčku, v těhotenství mohou způsobovat nejrůznější potíže.

V těhotenství rostou nároky těla na příjem základních makroživin, tedy bílkovin, sacharidů i tuků a je naprosto v pořádku je tělu dopřát. Základem by tedy měl být vyvážený jídelníček založený na konzumaci potravin v jejich co nejpřirozenější podobě.

Ještě výrazněji rostou také nároky těla na množství mikroživin, mezi které patří vitamíny, minerály a stopové prvky. Zatímco některé ženy jsou schopné uspokojit tuto rostoucí potřebu prostřednictvím dobře sestaveného a maximálně pestrého jídelníčku, pro jiné to může být opravdová výzva. Některé mikroživiny je doporučeno suplementovat preventivně – mezi takové doplňky patří třeba kyselina listová nebo multivitamínový komplex pro těhotné (označovaný také jako prenatální vitamínový mix).

Další doplňky by měl ale před užíváním v případě potřeb doporučit lékař, nebo je minimálně schválit a navrhnout dávkování. Užívání některých doplňků stravy s obsahem důležitých mikroživin se pravděpodobně nevyhnou ženy, které mají kvůli nevolnostem potíže s příjmem potravy, vyznavačky rostlinně orientovaných stravovacích směrů, potencionálně ženy trpící nějakou alergií či intolerancí, starší rodičky, kuřačky a velmi pravděpodobně i nastávající maminky, které očekávají více než jednoho potomka. Suplementace v těhotenství je poměrně komplikované téma a rozhodně ji neváhejte v případě jakýchkoliv nejasností konzultovat primárně s vaším lékařem!

Jaké jsou příznaky nedostatku živin v těhotenství?

Nedostatek živin v těhotenství může způsobit velmi závažné potíže. Například nedostatečný příjem kalorií může vést k předčasnému porodu, nebo nízké porodní váze. Deficit některých dalších mikroživin může způsobit potíže s růstem, vývojem orgánů a mozku a mnoho dalšího.

Jak může žena poznat, že jí nějaká z mikroživin chybí? Znaků může být mnoho – počínaje enormní únavou, přes nevolnost až po různé bolesti. Spolehlivě ale nutriční nedostatky odhalí pouze lékař. Pokud máte pocit, že se s vaším tělem děje něco nestandardního, nebo se cítíte vyčerpaně, neváhejte požádat lékaře o vyšetření, které nutriční dostatek může odhalit.

Jaké doplňky lze bezpečně užívat během těhotenství?

V těhotenství se opravdu vyplatí jakýkoliv suplement konzultovat nejprve s lékařem, aby se předešlo možným negativním účinkům. Mezi běžně doporučované a bezpečné suplementy mohou patřit:

Prenatální vitamíny

Prenatální vitamíny jsou multivitamíny, které jsou speciálně vytvořeny tak, aby uspokojily zvýšenou potřebu mikroživin během těhotenství. Jsou určeny k užívání před početím, během těhotenství a také při kojení. Observační studie ukázaly, že suplementace prenatálními vitamíny snižuje riziko předčasného porodu a preeklampsie. Preeklampsie je nebezpečná komplikace charakterizovaná vysokým krevním tlakem a únikem bílkoviny do moči.

Přestože prenatální vitamíny nejsou určeny k tomu, aby nahradily příjem živin ze zdravého stravování, mohou pomoci předcházet nutričním nedostatkům tím, že poskytují extra mikroživiny, které jsou v těhotenství opravdu důležité. Vzhledem ke konceptu takových doplňků pak žena často nemusí užívat žádné další vitamíny a minerály, nedoporučí-li lékař jinak.

Folát – kyselina listová

Folát, nebo chcete-li kyselina listová, je vitamín skupiny B, který hraje nedílnou roli při syntéze DNA, produkci červených krvinek a růstu i vývoji plodu. Kyselina listová je syntetická forma folátu, která se nachází v mnoha doplňcích stravy. V těle se přeměňuje na aktivní formu folátu – L-methylfolát. Zejména v prvním trimestru těhotenství je kyselina listová naprosto esenciální živinou.

Dostatečný příjem kyseliny listové může snížit riziko nejrůznějších defektů a vrozených abnormalit, jako je rozštěp neurální trubice a srdeční vady. Prenatální vitamíny obvykle obsahují 0,8 až 1 miligram kyseliny listové a v ideálním případě by suplementace folátem měla začít tři měsíce před těhotenstvím.

Železo

Potřeba železa během těhotenství výrazně roste, protože objem krve matky se může zvýšit až o 45 procent. Železo je zásadní pro přenos kyslíku, zdravý růst a vývoj dítěte i placenty. Ve Spojených státech je prevalence nedostatku železa u těhotných žen kolem 18 procent a 5 procent těchto žen má anémii. Anémie během těhotenství je spojena se zvýšeným rizikem předčasného porodu, mateřskou depresí a anémií u narozených dětí.

Doporučenou dávku, která se v těhotenství pohybuje kolem 27 miligramů železa denně, lze naplnit prostřednictvím užívání většiny prenatálních vitamínů. Pokud však trpíte nedostatkem železa nebo anémii, může váš lékař nařídit ještě dodatečnou suplementaci samotného železa. Pokud však deficitem železa netrpíte, není potřeba preventivně užívat vyšší dávky. Mohou se totiž objevit potencionální nežádoucí účinky jako je zácpa, zvracení nebo vysoké hladiny hemoglobinu.

Vitamín D

Tento vitamín rozpustný v tucích je důležitý pro imunitní funkci, zdraví kostí a dělení buněk. Nedostatek vitaminu D během těhotenství je spojován se zvýšeným rizikem císařského řezu, preeklampsie, nízké porodní váhy, předčasného porodu a gestačního diabetu. Současný doporučený příjem vitaminu D během těhotenství je mezi 2 000 – 4 000 IU denně.

Někteří odborníci však naznačují, že potřeba vitaminu D během těhotenství může být klidně i vyšší. Optimální dávku vitamínu D pro své potřeby konzultujte s lékařem. Během letních měsíců lze vitamín D také samozřejmě čerpat „přirozenou“ formou, která spočívá v pobytu na sluníčku, které je jeho nejlepší zdrojem. V tomto období tedy nebývá suplementace nutná.

Hořčík

Hořčík je minerál, který se podílí na stovkách chemických reakcí v lidském těle. Hraje zásadní roli v imunitní, svalové a nervové funkci. Nedostatek tohoto minerálu během těhotenství může zvýšit riziko chronické hypertenze a předčasného porodu. Některé studie naznačují, že suplementace hořčíkem může snížit riziko komplikací, jako je omezení růstu plodu a předčasný porod.

Rybí tuk

Rybí olej obsahuje kyselinu dokosahexaenovou (DHA) a kyselinu eikosapentaenovou (EPA), dvě esenciální mastné kyseliny, které jsou důležité pro vývoj mozku dítěte. Doplňování DHA a EPA v těhotenství může snížit riziko rozvoje poporodní mateřské deprese a objevují se studie, které naznačují, že dostatečný příjem omega-3 mastných kyselin poskytuje prevenci před předčasným porodem. Omega-3 mastné kyseliny je kromě doplňku možné také čerpat z tučnějších ryb, ale těhotné ženy by si měly dávat pozor na obsah rtuti.

Probiotika

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které mají pro náš organismus mnoho důležitých benefitů. Řada studií prokázala, že probiotika je bezpečné užívat během těhotenství a nebyly zjištěny žádné škodlivé vedlejší účinky. Výzkumy dokonce ukazují, že zdravý střevní mikrobiom je klíčovým faktorem pro správný průběh těhotenství a nedostatek dobrých bakterií ve střevech může vést k různým komplikacím. Suplementace probiotiky v těhotenství prospívá trávení, pomáhá posílit imunitní systém maminky a dále může snížit riziko rozvoje těhotenského diabetu, poporodních depresí, kojeneckého ekzému a dermatitidy.

Cholin

Cholin je přítomen v prenatálních vitaminových doplňcích, ale ne vždy v dostatečném množství. To je důvod, proč by těhotné ženy měly přijímat potraviny bohaté na cholin, jako jsou vejce, cizrna, losos, libové hovězí maso a krůtí prsa. Cholin je základní živinou pro vývoj plodu, a protože matka dodává velké množství cholinu přes placentu k plodu, je jeho příjem v dostatečném množství opravdu zásadní. Výzkum naznačuje, že nízký příjem cholinu u těhotných žen může nepříznivě ovlivnit reakce matky a plodu na stres, zvýšit riziko narození dítěte s defekty neurální trubice a negativně ovlivnit vývoj mozku plodu.

Proteinový prášek

Mnoho žen má obavy z užívání proteinových prášků během těhotenství. Nutno říct, že jsou neoprávněné. Proteinový prášek je naprosto bezpečný doplněk, který může být užitečným pomocníkem pro doplnění bílkovin během dne. Bílkoviny jsou základní makroživinou a v lidském organismu hrají důležitou roli. Ženy, které mají během těhotenství problém s konzumací masa, se vůbec nemusí ostýchat sáhnout právě po proteinovém prášku.

Výzkumy naznačují, že zvýšení příjmu bílkovin během a po těhotenství, i právě prostřednictvím proteinového prášku, je nejen bezpečné, ale dokonce může podpořit vývoj a růst plodu. Pokud vás děsí varovné nápisy na obalech typu „nevhodné pro těhotné a kojící“, je to z důvodu, že na těhotných ženách výzkumy výživových doplňků zkrátka neprobíhají. Nicméně to rozhodně neznamená, že by proteinový prášek byl skutečně nevhodný.

Vápník

Vápník je nezbytný pro vývoj plodu a stavbu kostí dítěte. Dostatek vápníku během těhotenství snižuje riziko předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti, úbytku kostní hmoty a vysokého krevního tlaku. Nedostatek vápníku je nebezpečný pro matku i dítě, protože napomáhá správnému fungování oběhového, nervového a svalového systému. Hledejte prenatální vitamín, který obsahuje dávku kolem 1 000 miligramů vápníku, nebo jej užívejte separovaně.

Čemu se v těhotenství raději vyhnout?

Vzhledem k tomu, že během těhotenství dochází v těle matky k různým hormonálním změnám, je možné, že se po požití doplňku – byť třeba doporučeného – objeví nějaká negativní reakce, nejčastěji nevolnost. V takovém případě konzultujte suplementaci s lékařem, který vám doporučí buď změnu dávkování, změnu produktu, nebo vám poradí způsob, jak danou mikroživinu čerpat jinak. Kromě toho samozřejmě existují látky, kterým by se těhotné ženy měly vyhýbat, nebo je alespoň omezit a konzumovat v menším množství.

Mezi ty patří alkohol, kofeinové nápoje a doplňky s jeho obsahem, nebo další stimulanty. Těhotné ženy by také neměly kouřit, ani se pohybovat v zakouřeném prostředí. Rovněž se neporučuje konzumace syrových ryb ani masa. U ryb je také důležité sledovat obsah těžkých kovů, protože jejich vyšší příjem může mít negativní vliv na zdraví miminka.

Další důležitá těhotenská doporučení

Kromě správně nastaveného jídelníčku a dostatečného příjmu mikroživin, je během těhotenství také důležité, aby žena omezila co největší počet stresorů, cítila se psychicky v pohodě, pečovala o své tělo i duši a hodně odpočívala. Poslouchejte své tělo, a pokud se cítíte vyčerpaná a unavená, udělejte si z odpočinku absolutní prioritu. Pozitivní efekt má také to, když žena během těhotenství zůstane fyzicky aktivní.

Může tím totiž snížit riziko rozvoje onemocnění, jako je preeklampsie, těhotenská cukrovka a poporodní deprese, zlepšit si náladu, zredukovat pocity nepohodlí, zvýšit hladinu energie, a udržovat se v kondici. Mezi nejlepší těhotenské aktivity patří chůze, plavání, prenatální jóga, jízda na kole a silový trénink – samozřejmě rozumně nastavený a uzpůsobený aktuálnímu stavu.

Co si z článku odnést?

Těhotenství je bezpochyby jedno z nejkrásnějších a zároveň nejnáročnějších období v životě ženy. Vyvážený jídelníček s dostatečným obsahem nejrůznějších živin je jedním ze základních předpokladů proto, aby se dítě správně vyvíjelo, rostlo a bylo zdravé. Během těhotenství se zvyšují nároky na příjem některých mikroživin – mezi klíčové patří třeba železo, kyselina listová, vitamín D, nebo omega-3 mastné kyseliny.

Obecně se doporučuje užívání prenatálního vitamínového komplexu, což je doplněk, který by měl pomoci těhotným ženám doplnit značnou část živin, které jsou během těhotenství naprosto zásadní. Suplementaci v těhotenství je vhodné konzultovat s lékařem, který vám dá nejlepší a nejužitečnější doporučení.

Zdroje:

• Tanha, F. D., Mohseni, M., Ghajarzadeh, M., & Shariat, M. (2013). The effects of healthy diet in pregnancy. Journal of family & reproductive health, 7(3), 121–125.
• Marangoni, F., Cetin, I., Verduci, E., Canzone, G., Giovannini, M., Scollo, P., Corsello, G., & Poli, A. (2016). Maternal Diet and Nutrient Requirements in Pregnancy and Breastfeeding. An Italian Consensus Document. Nutrients, 8(10), 629. https://doi.org/10.3390/nu8100629
• Shapiro C, Sutija VG, Bush J. Effect of maternal weight gain on infant birth weight. J Perinat Med. 2000;28(6):428-31. doi: 10.1515/JPM.2000.056. PMID: 11155426.
• Jacka, F. N., Ystrom, E., Brantsaeter, A. L., Karevold, E., Roth, C., Haugen, M., Meltzer, H. M., Schjolberg, S., & Berk, M. (2013). Maternal and early postnatal nutrition and mental health of offspring by age 5 years: a prospective cohort study. Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry, 52(10), 1038–1047. 
• Savage, J. S., Fisher, J. O., & Birch, L. L. (2007). Parental influence on eating behavior: conception to adolescence. The Journal of law, medicine & ethics : a journal of the American Society of Law, Medicine & Ethics, 35(1), 22–34. https://doi.org/10.1111/j.1748-720X.2007.00111.x
• Fowles E. R. (2006). What's a Pregnant Woman to Eat? A Review of Current USDA Dietary Guidelines and MyPyramid. The Journal of perinatal education, 15(4), 28–33. https://doi.org/10.1624/105812406X151394
• Schoenaker, D. A., Soedamah-Muthu, S. S., & Mishra, G. D. (2014). The association between dietary factors and gestational hypertension and pre-eclampsia: a systematic review and meta-analysis of observational studies. BMC medicine, 12, 157. https://doi.org/10.1186/s12916-014-0157-7
• Chitayat, D., Matsui, D., Amitai, Y., Kennedy, D., Vohra, S., Rieder, M., & Koren, G. (2016). Folic acid supplementation for pregnant women and those planning pregnancy: 2015 update. Journal of clinical pharmacology, 56(2), 170–175. https://doi.org/10.1002/jcph.616
• Mithal, A., & Kalra, S. (2014). Vitamin D supplementation in pregnancy. Indian journal of endocrinology and metabolism, 18(5), 593–596. https://doi.org/10.4103/2230-8210.139204
• Prentice A. (2000). Calcium in pregnancy and lactation. Annual review of nutrition, 20, 249–272. https://doi.org/10.1146/annurev.nutr.20.1.249
• Rogers, L. K., Valentine, C. J., & Keim, S. A. (2013). DHA supplementation: current implications in pregnancy and childhood. Pharmacological research, 70(1), 13–19. https://doi.org/10.1016/j.phrs.2012.12.003
• Morgan, S., Koren, G., & Bozzo, P. (2013). Is caffeine consumption safe during pregnancy?. Canadian family physician Medecin de famille canadien, 59(4), 361–362.
• Gomez Arango, L. F., Barrett, H. L., Callaway, L. K., & Nitert, M. D. (2015). Probiotics and pregnancy. Current diabetes reports, 15(1), 567. https://doi.org/10.1007/s11892-014-0567-0
• Peadon, E., Payne, J., Henley, N., D'Antoine, H., Bartu, A., O'Leary, C., Bower, C., & Elliott, E. J. (2010). Women's knowledge and attitudes regarding alcohol consumption in pregnancy: a national survey. BMC public health, 10, 510. https://doi.org/10.1186/1471-2458-10-510