Kompletní průvodce první soutěží v powerliftingu

Obliba posilování coby sportu raketově roste a už dávno to není jenom jakási undergroundová záležitost pro pár podivných upocenců scházejících se ve sklepě paneláku kvůli zvedání nepochopitelně těžkých předmětů. Právě naopak je in víc než kdy dřív a spolu s tím úměrně roste i zájem o soutěžení v kulturistice a powerliftingu. A i když v dnešní době najdete na kterýchkoliv stránkách všechno o suplementaci, tréninku i regeneraci, málokdo vás vlastně seznámí s průběhem takových závodů v trojboji. Dnešní článek tedy bude jakousi univerzální příručkou pro všechny z vás, kteří o soutěžení v powerliftingu přemýšlí.

Co vlastně musím splňovat? Jakou mít maximálku?

Když začnete přemýšlet nad soutěžením v powerliftingu, pravděpodobně jako první vám vyvstane otázka, zda na to vůbec mám a jaké výkony bych ideálně měl mít. Kdybych měl odpovědět ze své vlastní zkušenosti, na prvních závodech jsem si na mrtvý tah zapsal 155kg - váhu, kterou zvedá téměř každý začínající sportovec v zapadlých vesnických posilovnách. Přesto jsem měl neuvěřitelnou radost, užil si skvělé závody a zjistil, že zvedat činky před publikem a ostatními závodníky má úplně jinou atmosféru, než nějaké cvičení ve fitku.

I když jsem (podle očekávání) skončil ve své kategorii téměř poslední, dalo mi to obrovskou chuť pokračovat. Tím chci říct, že na „maximálce“ vlastně ani tak úplně nezáleží a to, jestli nakonec dostanete medaili (o nějakých prize money nebo hodnotných cenách nemůže být u většiny závodů řeč) je v konečném důsledku úplně jedno, protože získáte skvělé zkušenosti a neskutečně se posunete.

Přesto byste ale měli v ideálním případě mít nějaký čas v posilovně strávený a dokázat všechny soutěžní cviky předvést podle pravidel. Jinak byste soutěžením ztráceli čas i peníze. Velmi užitečné je rovněž zhlédnutí výsledků soutěží z minulých let. Během pár vteřin totiž porovnáte své výkony s výkony ostatních sportovců z vaší kategorie.

Vyzkoušet si nové maximálky na soutěži a před lidmi vás neuvěřitelně posune dopředu.

Tak jo, jdu do toho! 

Když už se tedy k závodění odhodláte, musíte vybrat konkrétní závody v konkrétní federaci, zaplatit poplatky, prostudovat pravidla, nakoupit vybavení a další věci, které mohou být po pravdě řečeno pro neznalého sportovce poněkud problematické a náročné, takže se někdo rozhodne svoji přípravu ukončit dřív, než pořádně začala. Na jednotlivé body se ale dnes podíváme trochu detailněji, aby vám bylo vše jasné:

Zvolte si konkrétní federaci

Federací, ve které můžete závodit, je opravdu hodně a navzájem se liší drobnými odchylkami v pravidlech. Kdybych měl zmínit tři větší federace, byla by to rozhodně WUAP, GPC a IPF. Pro potřeby začínajícího závodníka je důležité vědět, že každá z těchto federací organizuje své soutěže. V případě federace WUAP můžete bez jakéhokoliv omezení navštívit kteroukoliv soutěž (vyjma ME a MS, kam je nutné se nominovat určenými závody), na kterou se včas přihlásíte. Federace GPC pořádá jednak otevřené závody (kam se smí přihlásit kdokoliv), ale jednak taky závody uzavřené, kde není účast možná bez fungování v určitém klubu - jedním z nejlepších klubů u nás je třeba SK Ironbulls Domažlice vedený zkušeným trenérem a skvělým sportovcem Tomášem Kaasem. Z hlediska pravidel je nejstriktnější federace IPF, která má jako jediná ze zmíněných také dopingové kontroly vybraných závodníků. 

Zatímco v některých federacích není dopování problém, v jiných vám za ně mohou zakázat činnost až na několik let.

Vyberte si konkrétní závody a pošlete přihlášku

Už jste si rozmysleli, jaká federace je pro vás nejvhodnější? Pak je asi nejvyšší čas se poohlédnout po termínech závodů. Jak GPC, tak WUAP i IPF zveřejňují plánované soutěže dlouhou dobu dopředu na svých webových stránkách, které se rozhodně vyplatí sledovat. Když najdete soutěž vyhovující vašim časovým možnostem, je nutné vyplnit přihlášku. Tu je dobré vyplnit co nejdřív to půjde - dohlašování na poslední chvíli organizátorům totiž velmi komplikuje plánování závodů - nemusí nutně vyhovovat počet objednaných medailí, může dojít ke změnám časového harmonogramu soutěže, k překročení kapacity soutěže atd. Jakmile víte, že se na závody budete několik týdnů připravovat, pošlete tedy přihlášku zavčas. Po termínu vám již pořadatel nemusí účast povolit a to by samozřejmě byla škoda. Spolu se zasláním přihlášky se většinou platí i poplatek.

Nestahujte zbytečně váhu do nízké váhové kategorie

Když budete posílat přihlášku, musíte vyplnit rovněž to, v jaké věkové a potažmo i váhové kategorii budete závodit. Den před soutěží (v případě IPF až v den soutěže) budete muset podstoupit vážení a pokud nebudete váhovému rozpětí vyhovovat, budete přeřazeni do vyšší/nižší kategorie.

Jednou možností tedy je vybrat si tu kategorii, do níž aktuálně spadáte - v takovém případě nebudete muset před závody nic přehnaně řešit ani si hlídat množství soli a můžete se díky tomu plně soustředit na výkon.

Druhou variantou pak je do nižší váhové kategorie shodit. To ale není pro mladé a nezkušené závodníky příliš jednoduché, protože současně s úbytkem hmotnosti je nutné si zachovat sílu na zvednutí co nejvyšší váhy. Pár stovek gramů jste schopni poměrně jednoduše vypotit v sauně, ale do nějakých drastičtějších zásahů do jídelníčku nebo pitného režimu bych se na místě mladších závodníků rozhodně nepouštěl.

Pokud budete shazovat váhu do nižší váhové kategorie, musíte se soustředit kromě toho také na to, abyste nebyli zesláblí a podali maximální výkon.

Pečlivě si prostudujte pravidla a propozice

Každý cvik, který budete na soutěži provádět, má určitá specifika a k tomu, aby byl váš pokus uznán, je nutné jim vyhovět. Pečlivě si tedy prostudujte, co u konkrétních cviků daná federace požaduje a toho se držte. Je škoda, pokud po platném pokusu závodník třeba překročí činku a začne se radovat, čímž poruší pravidla a výkon se stává neplatným. Stejně tak se hodí také vědět, jaké vybavení můžete na soutěži mít. Pokud budete závodit v RAW kategorii, budete nejspíš potřebovat singlet dres, vhodnou obuv, bandáže na zápěstí i bandáže na kolena. 

V den soutěže podrobně sledujte harmonogram

Každá soutěž má svůj pevně daný harmonogram a jak asi chápete, nefunguje to tak, že byste absolvovali během jedné hodiny všechny tři disciplíny a už jen počkali na vyhlášení vítězů. Závodníci se většinou rozdělí do skupin (ačkoliv kritérií může být víc, nejčastěji podle hmotnosti prvního pokusu, který nahlásíte při vážení) a všechny skupiny nejprve absolvují dřep, poté benchpress a nakonec mrtvý tah. Celá soutěž tak zabere víceméně celý den a je třeba s tím počítat - musíte sledovat harmonogram a podle toho uzpůsobit například plánování jídla, aby vám nebylo při pokusech špatně, ale ani jste nebyli hladoví.

Před prvními pokusy je nutné se rozcvičit

Ještě než přijde na řadu skupina, ve které budete závodit, je nutné se rozcvičit. Mezi jednotlivými pokusy, které jsou u každé disciplíny vcelku tři, rozcvičování není nutné, ale před prvním z nich to rozhodně je potřeba. Kromě lehkého rozhýbání a aktivace svalů je dobré samozřejmě absolvovat i pár sérií cviku, který zanedlouho budete předvádět soutěžně. Začněte se rozcvičovat s prázdnou osou a končete zhruba na váze o 10-15 kg nižší, než je váš startovní pokus (samozřejmě v závislosti na tom, kolik zvedáte).

Vyhraďte si na rozcvičení dostatek času, zpravidla se hodí s ním začít, zatímco je na programu skupina předcházející té vaší. Je také nutné počítat s tím, že ne na každého závodníka vyjde vlastní osa, a tudíž se musíte k někomu s podobnou výkonností přidat a nebo zkrátka a dobře počkat, až se některá osa uvolní.

 Kromě rozhýbání, masáže na foam rolleru a aktivace svalů je dobré udělat i pár rozcvičovacích sérií daného cviku.

Pokud jedete na závody s někým, nechte ho nahrát vaše pokusy

Pokud nejste na závodech úplně sami, rozhodně se vyplatí, když vás u vašich pokusů někdo natáčí. Jednak budete mít dobrou vzpomínku na závody, ale především uvidíte, které fáze daného cviku vám dělají problém a na co se tím pádem zaměřit v dalším tréninku. Já sám si právě až z videa ze soutěže uvědomil, že pro mě byla problematická vrchní fáze mrtvého tahu a začal jsem okamžitě pracovat na řešení. Rovněž vám video může sloužit pro případ, že by váš pokus nebyl uznán rozhodčími, ale vy přesto měli pocit, že na technickém provedení nebylo vůbec nic špatného.

Respektujte rozhodnutí rozhodčích

Právě poslední věta předchozího odstavce mi připomíná velmi častý nešvar dnešních dní. Je nutné si uvědomit, že na pozici rozhodčích sedí lidé, kteří mají sami dlouholeté zkušenosti se závoděním, disponují perfektní znalostí pravidel dané federace a v neposlední řadě nemají nejmenší zájem na tom, aby vám nějak uškodili, pokud byl pokus v souladu s pravidly. Navíc sedí pár metrů od vás a celý výkon vidí doslova z první řady. Stěžovat si na závodech (nebo nedejbože hrdinsky na sociálních sítích po závodech) a argumentovat jednopixelovým videem natočeným odkudsi z desáté řady přes hlavy ostatních, je více než nemístné.

Co byste si z dnešního článku měli odnést?

Z dnešního, pro některé možná až trochu vyčerpávajícího článku, byste si měli odnést především to, že účast na závodech v powerliftingu vás bude neuvěřitelně motivovat k dalším výkonům. Poznáte nové lidi se stejným zájmem, získáte skvělou zkušenost a když vás závodění bude bavit, budete mít o důvod více se stále zlepšovat. Navíc je jasné, že pokud máte konkrétní cíl, ke kterému směřujete, bude se vám do posilovny chodit hned o něco veseleji. A v konečném důsledku na tom vlastně nic tak složitého není, stačí se přihlásit na konkrétní závod, prostudovat si propozice závodu a pravidla dané federace a hlídat si v daný den soutěžní harmonogram, aby vám nic neuteklo. Pravda je taková, že závody jsou většinou velmi pohodové a organizátoři se závodníkům snaží poskytnout maximální servis. Takže jestli o nich přemýšlíte, nemůžu vám je nic než doporučit.

No a pokud byste měli ohledně soutěžení v powerliftingu nějaké konkrétní otázky, o kterých jsme v dnešním článku nemluvili, neváhejte se zeptat v komentářích.