Baňkování – přehnané utrpení nebo opravdu účinná metoda pro podporu regeneračních procesů?

Metoda baňkování se v Číně a dalších asijských zemích používá již dlouhá století, ale v ostatních částech světa se stává populární až v posledních letech. Tato na první pohled drasticky vypadající terapie může mít pro naše tělo hned několik důležitých benefitů. Kromě toho, že je velmi účinná pro uvolnění bolavých či zatuhlých svalů, může pomoci i s lepší cirkulací krve, posílením imunitních funkcí, může usnadnit léčbu komplikovaných úrazů, a tím výhody zdaleka nekončí. Pojďme si dnes techniku baňkování představit trochu blíže a věříme, že pokud jste ještě nenašli odvahu na baňkovou terapii zajít, po dnešním článku to budete chtít napravit.

Teoretické okénko – co to vlastně to baňkování je?

V Číně je baňková terapie považována za zvláštní léčebnou dovednost a její umění se předává z generace na generaci. Starověké texty uvádějí, že baňkování bylo původně používáno taoistickými lékařskými bylinkáři a bylo oblíbeným způsobem léčby nemocných členů královské rodiny a elitářů. Později ale terapeuti pomocí baňkování úspěšně léčili různé symptomy a nemoci, které nebylo možné vyléčit konvenčními metodami. Mezi ty patří třeba plicní tuberkulóza, nachlazení, bolesti zad, svalové křeče a skřípnutí nervů.

Baňkování se tradičně používá také u pacientů s krevními poruchami (jako je anémie), revmatickými chorobami (např. artritida), problémy s plodností, a dokonce se využívá i v rámci léčby duševních onemocnění. V asijských zemích je baňkování využíváno již opravdu dlouhou řadu let, ale v Evropě nebo USA se tato technika začíná těšit oblibě až v posledních několika letech. Baňkování využívají ve velkém elitní i rekreační sportovci, lidé s různými svalovými onemocněními, ale může být také užitečné pro zmírnění příznaků celulitidy nebo při léčbě křečových žil.

Různé studie uvádí, že baňková terapie může být bezpečnou součástí léčby zdravotních komplikací, mezi které patří:

  • Infekce dýchacích cest
  • Poruchy související s cirkulací krve, jako je anémie a hemofilie
  • Bolest kloubů způsobená artritidou a fibromyalgií
  • Migréna a tenzní bolesti hlavy
  • Svalové bolesti a ztuhlost
  • Dna
  • Plodnost a gynekologické poruchy
  • Kožní problémy, jako jsou opary, ekzém a akné
  • Vysoký krevní tlak (hypertenze)
  • Duševní poruchy, úzkost a deprese
  • Astma
  • Křečové žíly a celulitida

Jak baňky fungují a jaké jsou druhy?

Základní technika baňkování spočívá v tom, že terapeut přikládá na různé části těla (nejčastěji na záda, ramena nebo bedra) „pohárky“, a za pomocí pumpičky je na kůži přisaje. Dříve se využívaly baňky z různých materiálů, dnes se nejčastěji setkáme se skleněnými, plastovými nebo silikonovými. Baňky do sebe natáhnou kůži, vznikne podtlak a dochází ke zlepšení průtoku krve, což usnadňuje hojení. Z výsledků vědeckých studií, které byly provedeny, víme, že baňkování funguje tak, že rozšiřuje kapiláry a zvyšuje množství tekutiny vstupující do tkání a vystupující z nich. Baňkování pomáhá uvolnit tkáně hluboko uvnitř těla, uvolňuje napjaté svaly a pomáhá zmírnit ztuhlost spojenou s chronickými bolestmi zad a šíje, migrénami, revmatismem a enormní únavou.

Někteří sportovci používají baňkovou terapii k přirozenému zlepšení výkonu a snížení ztuhlosti, svalových křečí, bolestí kloubů, nebo k urychlení regenerace svalových či kostních úrazů. Baňkování se zaměřuje na měkkou tkáň aplikováním koncentrovaného tlaku na bolestivé body a oblasti otoku. Jak se průtok krve v cévách a kapilárách zvyšuje, tkáně dostávají tolik potřebné živiny a kyslík, díky čemuž dochází k jejich uvolnění a lepšímu prokrvení. Kromě toho se zdá, že baňková terapie u některých lidí vyvolává relaxační odezvu, což znamená, že je užitečná pro redukci stresu a jeho negativních účinků.

Baňkování

Můžeme se setkat s několika typy baňkovací terapie. Dnes jsou ve velkém využívány v podstatě jen dva hlavní. Prvním je masáž baňkou, kterou využívá řada terapeutů jako doplněk při běžných masážích nebo fyzioterapii. K tomuto účelu se většinou používá baňka silikonová, která se díky oleji přicucne na kůži, a poskytuje hloubkové prokrvení problematických partií – tam, kam se terapeut obtížně dostane pomocí rukou. Druhým typem je potom samotné baňkování, ke kterému se využívají baňky skleněné a fungují právě na výše popsaném principu vytvoření podtlaku pomocí pumpičky. Při tomto typu terapie se baňky přikládají na tzv. triggerpointy (body, které vyvolají bolest), akupresurní body, nebo místa se svalovou zatuhlostí.

Ve středověku bylo nejčastěji praktikováno tzv. krvavé sázení, ke kterému se často využívaly pijavice. Ty se nechaly přisát na kůži a po jejich opadnutí se na stejné místo nasadila baňka – proces známý jako „pouštění žilou“. Místo baněk, které známe dnes, se využívaly zvířecí rohy, hliněné hrnce, bambus nebo mosazné poháry. Tento typ baňkování se dnes v moderní medicíně již nevyužívá.

Největší benefity plynoucí z aplikace baňkové terapie

Pomáhá snižovat bolest, včetně chronické bolesti dolní části zad

Jedním z nejčastějších důvodů, proč se lidé uchylují k alternativním léčebným metodám, je to, že hledají bezpečný způsob, jak přirozeně snížit bolesti kloubů a bolesti svalů. Článek shrnující výsledky desítek randomizovaných klinických studií zaměřených na baňkovou terapii publikovaný v lékařském časopise Evidence-Based Complimentary and Alternative Medicine uvádí, že baňkování je skutečně velmi účinný způsob redukce bolesti bederní páteře a prokazatelně poskytuje úlevu jedincům, které trápí chronické bolesti zad.

Poskytuje úlevu bolavým svalům a redukuje svalovou ztuhlost

Bolesti svalů jsou běžným jevem u profesionálních i rekreačních sportovců všech odvětví a svalové ztuhlosti také nejsou žádnou výjimkou, obzvláště potom u starších jedinců. Proto je baňkování dnes naprosto běžnou technikou, kterou využívají terapeuti elitních sportovních týmů, ale i fyzioterapeuti a maséři neprofesionálně sportujících jedinců. Baňky je možné přikládat na různé části těla – nejčastěji se používají pro oblasti ramen, krku, zad a bederní páteře, ale zvláštností není ani aplikace na nohy či ruce. Díky krátké terapii mohou sportovci pociťovat rychlou úlevu, což může vést ke zlepšení sportovního výkonu.

Podporuje relaxaci

Může se to zdát trochu nelogické, protože baňkování vypadá velmi bolestivě, ale pravdou je, že kromě toho, že baňková terapie pomáhá zmírnit fyzické potíže, uklidňuje také centrální nervový systém a pomáhá navodit pocit klidu a relaxace. Je to podobné jako v případě akupunktury, o které se předpokládá, že bolí a je nepříjemná, ale ve skutečnosti její aplikace vede u většiny pacientů ke snížení stresové reakce a navození relaxovanějšího pocitu.

Baňkování

Ono je to vlastně logické - již pouhé ležení a to, že vám někdo věnuje péči během baňkových terapií, může mít pozitivní vliv na psychickou pohodu, což může být jeden z důvodů, proč se baňkování mimo jiné využívá i jako podpůrná technika při léčbě duševních chorob nebo depresí. Jakmile dojde k aplikaci baněk a povolí prvotní ne-úplně příjemný pocit tlaku v místech přisátí, fakt, že u terapie musíte v klidu ležet 15–20 minut, nutí pacienty, aby na chvilku vypnuli, což je další pozitivní jev, který přispívá relaxaci a uvolnění.

Má blahodárný vliv na pokožku

Kromě léčby svalových ztuhlostí a onemocnění, se baňkování také používá k redukci celulitidy, akné a zánětů kůže. Jako součást čištění pokožky nebo ošetření celulitidy se na pokožku nejprve aplikuje olej, a následně terapeut přisaje baňku (v tomto případě nejčastěji silikonovou) a lehce s ní hýbe po kůži, čímž se do dané oblasti přivádí teplo spolu s různými složkami (v závislosti na typu použitého oleje, samozřejmě), které podporují hojení nebo čištění pokožky. Protože baňkování zlepšuje průtok krve a může pomoci snížit zánět, některé studie dospěly k závěru, že je stejně, nebo dokonce účinnější, při léčbě akné ve srovnání různými medikamenty nebo antibiotiky. Ale samozřejmě nelze tvrdit, že to bude na 100 % fungovat u všech pacientů trpících tělesným akné stejně účinně.

Pomáhá léčit dýchací potíže a nachlazení

Baňková terapie může být také užitečná pro urychlení doby hojení dýchacích onemocnění, jako je chřipka nebo běžné nachlazení. Baňkování pomáhá zlepšit imunitní funkce tím, že rozproudí krev a lymfatickou tekutinu po celém těle. Právě proto je baňkovací terapie doporučována lidem, kteří trpí na časté onemocnění dýchacích cest, mají nejrůznější alergie nebo astma. V dávných dobách využívali baňkování jako úspěšnou metodu léčby tuberkulózy, a to dokonce ještě dávno předtím, než se objevily první medikamenty určité k léčbě tohoto onemocnění.

Baňkování

Zlepšuje trávení

Akupunktura a baňkování jsou oblíbené způsoby, jak zlepšit trávení a snížit příznaky poruch, jako je syndrom dráždivého tračníku. Důvodem může být především to, že tyto techniky pomáhají snížit pacientovu stresovou reakci, která je silně vázána na optimální fungování našeho trávicího systému. V průběhu historie byla baňková terapie běžně využívána jako součást léčby u pacientů s častými bolestmi žaludku, průjmem, akutní gastritidou, ztrátou chuti k jídlu, gastrointestinálními chorobami a zadržováním vody.

Je baňkování bezpečné?

Byť na první pohled vypadá baňkování možná trochu děsivě a domů půjdete pravděpodobně s pořádnými modřinami, samotná terapie by neměla být nijak nesnesitelně bolestivá. Dbejte však na to, aby ji prováděl terapeut s potřebným školením, protože, stejně jako v případě dalších regeneračních technik, může být baňkování při nesprávném provedení mnohem víc ku škodě než k užitku. Během baňkování je běžné pociťovat určité teplo a tlak kolem přisáté baňky, ale pro mnoho lidí je to spíše uvolňující a uklidňující, než že by to bylo nepříjemné.

Baňkování je třeba se vyhnout, pokud má pacient kožní infekci, silný zánět, vředy nebo je enormně citlivý. Tento typ terapie se nedoporučuje pro těhotné ženy, protože nebyl proveden relevantní výzkum, který by ukázal, že je baňkovací terapie v těhotenství bezpečná. Mějte na paměti, že je naprosto běžné, že se po baňkování objeví silně zbarvená modřina. U lidí s poruchami srážlivosti krve nebo se sklonem k nadměrné tvorbě modřin by se baňkování nemělo aplikovat, nebo by terapie neměla trvat příliš dlouhou dobu.

Co si z článku odnést?

Baňkování je technika, která je známá už pořádnou řadu let, ale v Evropě a Americe se jí dostává zasloužené pozornosti až v posledních letech. Baňkování funguje na principu vytvoření podtlaku na bolestivých či zatuhlých místech různě po těle, díky kterému dojde k jejich lepšímu prokrvení a následnému uvolnění. Typickým suvenýrem po baňkovací terapii jsou různě velké a různě zbarvené modřiny, které ale za pár dnů zmizí a za všechny ty zdravotní benefity rozhodně stojí. Kromě uvolnění bolavých svalů baňková terapie také podpoří činnost lymfatického systému, imunitní funkce, pomůže zmírnit projevy celulitidy a v neposlední řadě během terapie zrelaxujete tělo i hlavu.

Zdroje:

Shen, W. C., Jan, Y. K., Liau, B. Y., Lin, Q., Wang, S., Tai, C. C., & Lung, C. W. (2022). Effectiveness of self-management of dry and wet cupping therapy for low back pain: A systematic review and meta-analysis. Medicine, 101(51), e32325. https://doi.org/10.1097/MD.0000000000032325. Cao, H., Li, X., & Liu, J. (2012). An updated review of the efficacy of cupping therapy. PloS one, 7(2), e31793. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0031793. Li, Y., Mo, P. C., Jain, S., Elliott, J., Bleakney, A., Lyu, S., & Jan, Y. K. (2022). Effect of durations and pressures of cupping therapy on muscle stiffness of triceps. Frontiers in bioengineering and biotechnology, 10, 996589. https://doi.org/10.3389/fbioe.2022.996589https://www.britishcuppingsociety.org/members-forum/. Kucharzewski, M., Mieszczański, P., Wilemska-Kucharzewska, K., Taradaj, J., Kuropatnicki, A., & Sliwiński, Z. (2014). The application of negative pressure wound therapy in the treatment of chronic venous leg ulceration: authors experience. BioMed research international, 2014, 297230. https://doi.org/10.1155/2014/297230http://www.itmonline.org/arts/cupping.htm. Mehta, P., & Dhapte, V. (2015). Cupping therapy: A prudent remedy for a plethora of medical ailments. Journal of traditional and complementary medicine, 5(3), 127–134. https://doi.org/10.1016/j.jtcme.2014.11.036

Doposud nebyl vložen žádný příspěvek.