Vše, co potřebuješ vědět o jódu aneb proč používat kuchyňskou sůl

Když jsme se v jednom z našich předchozích článků zabývali různými druhy solí, s nimiž se můžete v jídelníčku naprosto běžně setkat, narazili jsme na poměrně podstatný problém. Ačkoliv různé druhy solí mohou obsahovat více minerálních látek, než jen sodík a chlor, většina z nich není jodizovaná, a tím pádem obsahují mnohem méně jódu. Proč je to ale problém? A k čemu všemu jód v naší výživě slouží? Na to se podíváme v našem dnešním článku, v němž se o jódu ve výživě dozvíte vše podstatné.

Co to jód vůbec je a v čem je tak jedinečný?

Jód je jedním ze základních mikroelementů, které člověk přijímá ve výživě a zároveň představuje jediný minerál, který se svým složením dokáže stát součástí hormonů štítné žlázy, z nichž nejdůležitější je thyroxin. Přestože de facto jediným účelem jódu je ovlivňování funkcí štítné žlázy, samotná štítná žláza má na starosti nepředstavitelné množství funkcí. Kromě jiného je to třeba růst a vývoj mozku, správná funkce nervů i svalů, optimální fungování metabolismu a pravidelnou srdeční frekvenci. Dá se tedy bez nadsázky říct, že bez správného fungování štítné žlázy by naše tělo nebylo schopné fungovat.

S tím souvisí i fakt, že zvýšený příjem jódu je na místě v průběhu těhotenství, kdy signifikantně ovlivňuje správný vývoj plodu a jeho nedostatek by mohl u dětí způsobovat hyperaktivitu, nezvladatelnost a v krajním případě i snížení IQ (kretenismus).

Jód patří spolu s železem, mědí, manganem či zinkem mezi nejdůležitější mikroelementy ve výživě člověka.

Jaká je doporučená denní dávka jódu? A odkud čerpat?

Ačkoliv je jód pro člověka nepostradatelný, jedná se stále o mikroelement, a tím pádem není jeho doporučená denní dávka nijak závratná. Podle odborných zdrojů představuje doporučené množství pro dospělého člověka 150μg tohoto prvku. Pouze pro těhotné a kojící ženy je potřebná dávka vyšší- měly by přijímat od 220 do 290μg denně.

Docela pestrý je i výčet potravin, které jód obsahují. Jelikož se značná část tohoto prvku vyskytuje v mořské vodě, tradičními zdroje jsou veškeré mořské ryby. Stejně tak ale i některé veganské zdroje - z dostupných analýz vyplývá, že skvělými zdroji jsou i řasy wakame či kelp. Z dalších běžně dostupných potravin můžeme zmínit třeba mléko a potažmo mléčné výrobky, vejce, švestky či višně. Zkrátka a dobře běžný kulturistický jídelníček doplněný o ovoce a zeleninu by měl pokrýt příjem jak jódu, tak i naprosté většiny dalších minerálů a vitamínů.

Výčet potravin bohatých na jód je naštěstí poměrně mnoho. Přesto může být jeho příjem pro určité skupiny lidí komplikovaný.

Jak je to se solí v jídelníčku?

Sůl bývá mnohými ortorektiky považována za původce veškerého zla a mnoha civilizačních onemocnění. Je ale velmi důležité si uvědomit, že v našich podmínkách se sůl již od roku 1920 jodizuje a představuje tím pádem poměrně efektivní zdroj jódu jako takového. Vyjádřeno v číslech totiž kilo kuchyňské soli musí podle SZPI obsahovat 20-34 gramů jodu. V přepočtu na denní doporučenou dávku reprezentovanou pěti gramy kuchyňské soli se tak obsah jódu musí pohybovat nad hranicí 100μg. V praxi ale sportovci mohou (a měli by) přijímat soli vzhledem k nadměrnému pocení soli o něco více a tím pádem doporučené množství jódu bez problému pokrýt.

Problém ale přichází v momentě, kdy z určitého důvodu nepoužíváte klasickou kuchyňskou sůl. Odlišné alternativy totiž jodizovány nejsou a jak himalájská, tak třeba havajská černá či obyčejná mořská sůl obsahují jódu mnohem méně. V takovém případě je na místě jód buď doplňovat formou suplementace, nebo přinejmenším velmi pozorně sledovat složení jídelníčku.

Kuchyňská sůl sice jodizovaná je, ale ostatní (a mnohými preferované) druhy mají jódu mnohem méně.

Jak zjistit, zda je můj příjem jódu dostatečný?

Jelikož mezi nejlepší zdroje jódu patří kromě kuchyňské soli třeba vajíčka nebo mořské ryby či mléčné výrobky, je více než jasné, že pestře se stravující sportovci, kteří pravidelně používají kuchyňkou sůl a výše uvedené potraviny, nemají důvod o nedostatku jódu v těle vůbec uvažovat. Problém s deficitem tohoto minerálu ale může nastat u osob, které se z nějakého důvodu straní kuchyňské soli, u veganů nebo příznivců paleo diety. V takovém případě není od věci si zaplatit vyšetření - koncentrace jódu se stanovuje nejčastěji z ranní moči, přičemž toto vyšetření zabere řádově pár minut a poskytne přesné výsledky o tom, na co si v jídelníčku dát pozor a jaké potraviny konzumovat častěji.

Co si z dnešního článku odnést?

Z dnešního článku byste si měli odnést to, že při pestré a vyvážené stravě s dostatečným (ale nikoliv nadbytečným) obsahem kuchyňské soli se není třeba bát nedostatku jódu. Ačkoliv je tento minerál zcela zásadní pro fungování štítné žlázy a potažmo tedy i spalování tuků, udržování optimální srdeční frekvence či správné fungování nervů a svalů, v běžném a intuitivně poskládaném jídelníčku by měl jeho příjem být dostatečný. Na pozoru by se ale měli mít vegetariáni, vegani i příznivci různých paleodiet, kteří jód nijak externě nesuplementují a nepoužívají obyčejnou kuchyňskou sůl. V takovém případě stojí za zvážení návštěva lékaře a eventuálně i vyšetření, které se provádí pomocí odběru ranní moči.