Trénink podle osobnosti

Většina z nás se svůj trénink snaží přizpůsobit mnoha faktorům – zajímá nás cíl (zda chceme sílu, větší objemy nebo naopak rýsovat), náš tělesný typ a naše slabiny, na které se zaměřujeme. U někoho může hrát svoji roli i čas, bereme ohledy na to v kterou denní dobu jdeme trénovat a jak dlouho v posilovně můžeme být. Málokdo ale uzpůsobuje trénink svému psychologickému profilu. Vlastně spousta trenérů a programů v časopisech má zaběhlé neměnné metody pro určitý druh tréninku – máme tréninky objemové, rýsovací, kruhové, na zvýšení síly, nepřekračující 30 minut……. Je toho mnoho. Je ale správné, aby například stejnou objemovku jel člověk melancholický, cholerik, flegmatik nebo sangvinik? Neměl by se trénink lišit i tady?

Samozřejmě že frekvence, typ tréninku a jemu uzpůsobená strava jsou klíčovými faktory úspěchu, co si ale musíme rovněž uvědomit je fakt, že naše osobnost ovlivňuje to, jak budeme odpovídat na tyto podněty a jak se budeme celkově cítit. Osobnost – to je soubor emocí, pocitů, myšlení, postojů a vnímání. Celý tento soubor pak ovlivňuje kvalitu a úspěšnost tréninku a diety. Ne nadarmo říkali staří Řekové, že síla mysli dokáže nahradit mnohé slabosti těla.

Úplně nejdůležitějším faktorem pak je MOTIVACE. Motivace k dodržování diety, tréninku, pokračování v něm. Pokud je trénink vyladěný tak, aby odpovídal i naší psychice, může být dosaženo ještě lepších výsledků, nežli u tréninku klasického.

Každý zná jistě základní osobnostní typy, které se dělí na sangvinika, cholerika, flegmatika a melancholika. Podle tohoto staršího typu dělení je sangvinik spíše veselejší povahy, je trochu roztěkaný a kvůli extrovertní povaze je často nesoustředěný, trénink který by mu vyhovoval by neměl být monotónní a dlouhotrvající, protože by ho začal nudit. Sangvinik rád trénuje ve skupině, obecenstvo mu dělá dobře. Tréninkový partner by ho měl ale také umět ukočírovat, aby půlku tréninku neproklábosil s kamarády. Cholerik – výbušný, často až agresivní typ, často neovladatelný, by měl jet tréninky rychlé a hodně tvrdé, střednědobé až krátké. V posilovně se může odreagovat. Nemá ale moc rád disciplínu. Vyhovuje mu partner, který mu stačí a bude trénovat stejně tvrdě jako on. Flegmatik – možná trošku pomalejší, vytrvalý dříč, musí se ale nutit do větší akce. Potřebuje povzbudit a pokud má závodit potřebuje zázemí. Tréninky mu vyhovují delší a s konstantní zátěží. Je to tahoun, ale občas se jeví dost introvertně. Melancholik – smutný, přemýšlivý, zadumaný, ale často bez sebedůvěry – potřebuje někoho, kdo mu bude dodávat sebevědomí a kdo ho podrží, bohužel má největší tendenci trénink vzdát. Vyhovuje mu trénink spíš se středním počtem opakování – těžký trénink ho příliš odrovná, moc opakování ho bude nudit a ubíjet. Na druhou stranu mu nejvíc můžou pomoct techniky relaxace a vizualizace a propojení body-mind.

Mně se ale toto hodnocení zdálo příliš stručné, navíc v mnoha osobnostních testech dnes už se od něj upouští. Navíc, jako každé hodnocení – různí lidé mají přesahy z jednoho typu do druhého (melancholický sangvinik = veselý smíšek se sklony k sebevraždě :-), ne neberte mne tak vážně, ale takhle nějak to je). Další hodnocení, které se mi líbí a které kategorie dále rozšiřuje, jsem nalezla v článku o psychologii kulturistiky od Davida Robsona.

Podle něj lze rozlišit na typy : smutný a deprimovaný, perfekcionista, stydlivka, agresivní, paranoidní, neúspěšný, osamělý a typ A (což je podle Robsona workholik posedlý produktivitou – proč je nazvaný typ A netuším.). Každý má dvě formy – introvertní, obrácenou do sebe a extrovertní otevřenou. Každý z těchto typů reaguje na stejný podnět svým specifickým chováním. Proto je důležité, aby tréninková strategie odpovídala tomu jak daná osoba myslí a cítí. Naopak špatný trénink může podpořit negativní aspekty každého osobnostního typu. Například když se perfekcionista upne k tréninkovému programu, který je zaměřený na detaily (např. program zaměřený na úbytek tuku s výsledným snížením na 3% do data XY). Jenže toto zaměření povede k prohloubení extrémního perfekcionismu a to je špatné. Pro perfekcionistu je naopak vhodnější, aby se zaměřil spíše na techniky relaxace, případně aby trénoval ve skupině a jako doplňkové sporty pěstoval kolektivní hry, které ho odpoutají od neustálého sledování sebe sama. Samozřejmě modifikovat trénink na všechny psychologické typy, které se vůbec vyskytují, nejde. I tak je těžké zaměřit se v tréninku na svůj tělesný typ (a to základní typy jsou jen 3!). Ale existují obecná doporučení, jak asi svůj trénink směřovat, pokud více inklinujeme k jednomu či druhému typu, a určit jaké asi silné a slabé stránky máme.

Osobnost
Každý má nějaké osobnostní zvláštnosti, které jsou unikátní. Od narození se osobnost formuje v závislosti na sociálním a kulturním prostředí okolo nás. (No vlastně v antropologii existuje spor co máme vrozené, zděděné a jak nás formuje okolí neustále, ale to bych už zabíhala do velkých detailů, které nejsou zase až tak podstatné). Formuje se náš názor na to co je dobré a špatné, mění se náš pohled na nás samé. Většina lidí si ve své osobnosti nese rysy všech typů, které Robson vyjmenovává, ale on poukazuje na to, že jedna z těchto stránek je vždy dominantnější než ostatní. Problém nastává až v okamžiku, když jedna ze složek se stane extrémně silnou (takový typ osobnosti už je silně narušený a tady už by měl přijít na řadu odborník). Tyto narušené osobnosti mohou zahrnovat paranoiu, narcismus, hysterii, anti-sociální chování, obsedantní nutkavé chování, schizoidní chování a uzavřenost. Tyto silné odchylky už ovlivňují život ve všech rovinách.

Vraťme se ale k základním typům, které Robson uvedl jako normální. Hlavní v Robsonově členění je, že se snaží vyrovnat motivaci. Motivace ovlivňuje hodně – naše rozhodnutí kdy a proč začneme trénovat, úroveň intenzity a také koncentraci, kterou tréninku věnujeme. Motivace je také silně spjata s našimi emocionálními potřebami.Pokud není trénink správný, může se počáteční entusiasmus a radost změnit v přetrénovávání se a obsesi (nemožností myslet na něco jiného než na trénink). Vyrovnání pozitivních a negativních osobnostních charakteristik může naopak motivaci ještě zvýšit.

Robson radí, aby si každý položil několik otázek, které mu pomohou určit, k čemu inklinuje. Podle toho co převažuje lze zhruba určit jaký je typ.

  • 1.Dávám si takové cíle které jsou realistické a dosažitelné?
  • 2.Jsem spokojený/á s tím jak žiju nyní?
  • 3.Jsem občas perfekcionista? Jak často?
  • 4.Jaké jsou moje specifické silné stránky a slabiny? (teď myslím ty psychické, ne fyzické)
  • 5.Jsem nakloněn/a změnám, nebo jsem odpůrce změn? Mám zaběhlý svůj styl který nerad/a opouštím?
  • 6.Je moje osobnost v nějakém ohledu problémová? Co na mě nejvíc vadí okolí? Proč se nejčastěji dostávám do střetů?
  • 7.Jsem stále ve spěchu?
  • 8.Jsem nepřiměřeně bázlivý/á?
  • 9.Jsem často smutný/á?
  • 10.Nedůvěřuji lidem okolo sebe?
  • 11.Myslím si o sobě že jsem spíš samotář/ka?
  • 12.Jsem úzkostlivý/á když jsem ve stresu?

 

Pouze vy sami cítíte jací ve skutečnosti jste a jestli si sami před sebou nelžete v odpovědích na otázky. Podle toho se pokuste určit si sami svůj typ.

1. Smutný a deprimovaný typ

2. Perfekcionista

3. Stydlivý typ

4. Agresivní typ

5. Paranoidní typ

6. Neúspěšný typ

7. Osamělý typ

8. Osobnost typu A.

 

Každý je jiný. Ani výčet osobností nemůže být kompletní a hodící se na každého. Ještě před prvním tréninkem by měly sedět všechny faktory. Hlavní ale je, že místo silných stránek své osobnosti by se měl trénink částečně směrovat ke slabinám. Proto také tyto osobnosti odrážejí povětšinou ty horší vlastnosti. Také se sama spíše cítím jak otevřená a optimistická osoba, spíše než jako pesimista, neúspěšný typ a nebo workholik. Je ale nutné se zamyslet nad tím, k čemu máme tendenci. Nejlepší je použít pořádně a bez přetvářky otázku – co mi na sobě nejvíc vadí a co vadí ostatním? Pokud si odpovíme upřímně, nasměrujeme se správným směrem.Samozřejmě že tahle generalizace je velice hrubá a každý by si měl trénink ještě dál upravit podle svého typu. Ale je nutné vědět, že tělo a mysl tvoří celek a nelze odstřihnout jedno od druhého. Přeji hodně štěstí ve vytváření vlastních tréninků a síly (i té duševní) k překonání svých slabin.

Zdroj: bodybuilding.com/David Robson (How your personality affects your training), přednášky Obecná psychologie na ZČU Plzeň, upraveno a doplněno ELDA

Doposud nebyl vložen žádný příspěvek.