Zrození kulturisty #37 - Věčné začátky

 

S Randym jsem se po soutěži moc nevídal. Tři týdny po soutěži se udržoval, aby zůstal maximálně ve formě na focení pro katalog. Pak dal na moji radu a začal s ryze silovým tréninkem. Po dvou týdnech tohoto programu se jeho váha vyšplhala na 212 liber. 212 liber bylo blízko jeho váze před začátkem diety, ale musím říci, že to bylo zcela jiných 212 liber. Byl velký, ale rozhodně štíhlejší než při jeho minulých 212 librách.
 
Za dalších 20 dní jsme se opět sešli a vážil 220 liber. Myslel jsem si, že bude tlustý, ale rozhodně nebyl, jeho tělo reagovalo na trénink opravdu skvěle. Vzorně se stravoval a vhodně užíval suplementy, trénoval jako šampión. Když jsme od něho dostal zprávu naposled, měl 221 liber. Bylo léto, a tak nechtěl být na pláži příliš oplácaný.
 
Pokud tady v Bostonu nevyužijete krásných letních dnů, budete v zimě litovat. Zimy totiž bývají hodně studené, takže jediná možnost si trochu prohřát kosti je jenom v létě, a to ještě ne každé léto, neboť horké léto je tak jednou za 4 roky.
 
Proto jsem nyní s Randym netrénoval, neboť měl hodně práce a vlastně ani s Janet ne, protože její tréninky nebylo možné naplánovat na ráno jako ty moje, tak jsem dlouho posiloval sám. Alespoň jsem se mohl plně soustředit a nemohl se dlouho vybavovat, k čemuž mohlo někdy docházet. Jenže ani toto nepomohlo, neboť se za mnou jako stín začal objevovat již jednou zmíněný cvičenec Roy.
 
Jistě vás napadne, že od té doby, co jsem ho poznal, se prakticky nezměnil. Byl stále docela tlustý, žádné svaly, pěkné bříško. Kdyby chtěl mít viditelný six pack, musel by mít tak 160 liber.
Byl podobný většině cvičenců, pokud chceme mluvit o soustavnosti tréninku. Dva měsíce celkem pravidelně chodil trénovat, pak se stejně dlouhý čas v posilovně neukázal. Pokaždé, když mi dal vědět, že se odhodlal ke comebacku, jsem věděl, že to zase dlouho nevydrží.
 
Jinak se Roy pokládal za velkého fanouška našeho sportu, přispíval do magazínů, účastnil se diskuzí, dokonce se byl podívat na soutěži Arnold Classic. Pokaždé, když jste se chtěli dozvědět jméno vítěze nějaké soutěže, mohli jste si být jisti, že to bude vědět.
 
Roy také kupoval moře suplementů. Díky návštěvám u Janet už věděl teoreticky o stravě a tréninku dost, aby mohl udělat změnu se svojí postavou. Jenže se tím moc neřídil a nedodržoval to. Proto byl Roy v posilovně většinou naštvaný.
 
Mohu omluvit ty, kteří nevědí, jak trénovat a jíst. Avšak ty, kteří to vědí a neřídí se tím, se nemůžou vymlouvat na bůhvíjaké věci. Jak roky plynuly, toto znechucení jsem čím dál hůře skrýval a nedával ho najevo.
 
Právě jsem dokončil sérii těžkých dřepů a činku jsem umístil zpět do stojanů. Následně jsem si začal protahovat moje kvadricepsy. Tu náhle se objevil Roy.
 
„ Ahoj Rone, jak se máš?“ Usmíval se. Roy měl na sobě tílko. Roy, s ohledem na jeho postavu, by raději neměl nosit do posilovny tento model, možná jen po ránu u sebe doma, když má ještě rolety svěšené dolů. Jeho tílko bylo zcela suché, protože Roy nikdy netrénoval dost tvrdě, aby se zapotil. Vždy jsem ho viděl pouze cvičit na strojích, nebo s činkami o lehkých vahách.
 
„ Roy, dlouho jsem tě neviděl, kde jsi byl?“ Neočekával jsem, že byl prodán do otroctví do Asie do továrny na výrobu tenisek. „ Ále, měl jsem velký stres v práci a…“
 
„ Opravdu? Neznám lepší zbavovač stresu než tvrdou práci v posilovně. Na posilovnu bych si vždy čas udělal!“ Roy začal vypadat znepokojeně. „ No, jak říkám, měl jsem moc práce.“
 
„ No dobře.“ Dodal jsem. Věděl jsem, že je nyní bez partnerky a že nemá žádné děti. Rozhovor jsem nyní zacílil na vypracovanou ženu, třicátnici, která právě běhala na páse. Pot z ní doslova stříkal na všechny strany a její upnuté sportovní kraťasy byly zkrápěné kapičkami potu. „ Susan je svobodná matka s dvěma dospívajícími dcerami. Pracuje na plný úvazek, navíc své děti vozí na všechny akce. Trénuje nejméně 5x do týdne. Divím se, kde ona bere čas na posilovnu?“
 
„ Tak to je tedy skvělá.“ Roy okomentoval. „ No dobrá, pro dnešek mám hotovo, od příště jdu do tréninku opět vážně.“
 
„ Ty máš již dnes hotovo? A co kardio?“ Významně jsem se zadíval na jeho břicho. „ Měl bych ti asi připomenout, co jsi mi před několika roky říkal: Říkal jsi, že se toho břicha chceš zbavit!“ „ Já vím, ale jde to pomalu, po malých krůčkách.“ „ Mně se zdá, že tvoje břicho je pořád stejné, na krůčky se vykašli, ale já vím, ty už máš dnes hotovo.“
 
„ Mimochodem, kde má potréninkový nápoj s důležitými živinami?“ „ Dnes jsem zapomněl no.“ „ A jak se jinak stravuješ?“ „ Od teď se zase budu stravovat tak, jak se má.“ „ Proč se nestravuješ správně pořád?“ Poznal jsem, že dnes Roy asi litoval, že se ke mně přiblížil a já jsem mu poněkud důrazněji sáhnul do svědomí. Proto jsem se již snažil volit smířlivější slova, která by ho trochu podpořila. Roy nebyl špatný chlapík, ale byl líný.
 
„ Roy, znám tě již několik let a již od prvního dne vím, že toho o stravě a tréninku víš docela dost.“ To přineslo úsměv na jeho tvář. „ Děkuji.“ Řekl.
 
„ Ale ničím z toho se prakticky neřídíš. Kdyby ses řídil svými teoretickými znalostmi, vypadal bys o dost lépe než nyní. Vypadal bys jako kulturista. Musím to říct, ale z mého pohledu vypadáš, jako kdybys vůbec neposiloval.“ Dal si hlavu do dlaní a potichu řekl: „ Já vím, já vím.“
 
„ Ještě ti musím říct, něco dalšího a odpusť, že to bude tvrdé. Už jsem znechucen tím, jak mi pořád říkáš, že se vracíš do posilovny a že nyní se dostaneš do formy, již to nechci slyšet. Přestaň o tom mluvit a začni konat činy. Zapomeň na trapné výmluvy, které říkáš akorát sám sobě. Víš, co máš dělat, tak se tím začni řídit.“
 
Neřekl ani slovo, ale rychle do sebe obrátil flašku vody a namířil si to k běhacím pásům. Byla jich tam prázdná celá řada, ale on si vybral ten, který byl vedle Susan. Viděl jsem, jak se Roy snaží navázat konverzaci, ale ona měla nasazená sluchátka a pro jistotu ještě zvýšila hlasitost hudby.
 
Náhle jsem zjistil, že ani můj trénink není u konce, takže jsem si také došel do šatny pro sluchátka a přehrávač, abych se zabavil během kardia. I já jsem zvolil vyšší intenzitu hlasitosti. Moje misionářská práce byla ten den snad u konce, a ti, kteří chtěli rady, si museli počkat nejméně do dalšího tréninku.
Vaše hodnocení: Žádné Průměr: 7.9 (11 hlasů)
Kategorie:
Vaše hodnocení:
Nahoru

Komentáře


Prostě super článek Smile

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.