Jste zde

Napsal: BaruHavlu

Lepek, nepřítel číslo jedna.

Nenechte se zmást nadpisem. Lepek je v dnešní době považován za „hlavního tvůrce“ tukových zásob, přisuzuje se mu vina za vznik rakoviny a celkově je velmi častým a kontroverzním tématem. Spousta lidí ho ze stravy vynechává v domnění, že zhubnou a vlastně jiný důvod neznají. Pojďme si dnes říct, zda lepek opravdu stojí za tlustými bříšky a je opravdu takovým zlem, jak je prezentován.

Reklama

Trocha chytrých slov na úvod.. aneb, co to vlastně lepek je?

Lepek patří do skupiny glykoproteinů, což jak z názvu vyplývá, znamená, že jde o bílkovinu. Skládá se z gliadinu a gluteninu. Lepek primárně najdeme v pšenici a dalších obilninách jako je ječmen, žito, teff a další. V případě pšenice je obsah lepku až 80% jejího celkového bílkovinného obsahu. Lepek smotný v podstatě v zrnu, ani mouce samotné není, teprve zpracováním, kontaminací zmíněných proteinů, s vodou, kyslíkem a hnětením „vzniká“ lepek a projevují se jeho unikátní vlastnosti. Z latinského překladu „gluten“ znamená „lepidlo“, takže lepek vlastně funguje jako takové „bílkovinné lepidlo“, díky čemuž drží většina potravin tvar a zároveň se často využívá jako zahušťovadlo. 

Dalším způsobem, jak se lepek dostává do našich jídelníčků je tak zvaná KŘIŽNÁ KONTAMINACE. To znamená, že můžeme lepek najít i v potravinách, které jej přirozeně neobsahují. Dochází k tomu díky zpracování a skladování ve stejných závodech, jako se zpracovává pšenice a další lepkové obilniny. Dobrým příkladem takové potraviny je oves. Oves sám o sobě lepek neobsahuje – obsahuje bílkovinu zvanou avenin a proto je oves často poměrně dobře snášen i lidmi, kteří s lepkem mají opravdu problém. Všimli jste si někdy nápisu na obale nějaké potraviny „může obsahovat stopy lepku/vajec/ořechů..? Tak to jsou přesně případy, kdy závod uchovává, či zpracovává více surovin a MŮŽE (a také nemusí) dojít k jejich styku a tím závod nedokáže zaručit, že nedošlo ke křižné kontaminaci.

Lidé trpící celiakií, či intolerancí pak mají dnes již spoustu možností volit takové potraviny, aby byly opravdu bezlepkové. Nicméně jak bylo zmíněno v úvodu, spousta lidí lepek vynechává, aniž by vlastně věděli, zda je opravdu tak špatný, jak se dnes prezentuje a zda opravdu může za jejich tukové polštáře. Počet lidí, kteří mají opravdu celiakii a lepek je pro ně reálnou hrozbou, je pouze někde mezi 1 - 3% světové populace. Dalším typem jsou pak lidé s intolerancí, která bývá spojena se vznikem syndromu dráždivého tračníku, či jiných gastrointestinálních potíží. Samotná alergie vzniká v důsledku PŘEMÍRY konzumace lepkových výrobků. Od malička nám všichni cpou pšeničné výrobky a pokud je stavíme jako základ našeho jídelníčku a zapomínáme přitom na další obilniny, které byť lepek obsahují, tak není tak agresivní, jako ten pšeničný, pak je tu opravdu určité riziko vzniku alergie. 

V první řadě.. lepek je součástí většiny obilnin, které, mimo jiné, obsahují také různé vitamíny a minerály a jejichž odstranění z jídelníčku zvyšuje (nepatrně, ale přece) riziko vzniku výživových nedostatků. Bezlepkové potraviny ve své podstatě ani nejsou často zdravější, jak si myslíme. Mnoho potravin bez lepku má totiž vysoký obsah nasycených tuků, obsahují sojovou, či jinou, ne úplně vhodnou, mouku nebo obsahují pouze prázdné kalorie, které tělu nedodají žádné nutriční výhody. Dost často bezlepkové produkty obsahují také mnohem větší množství kalorií, protože lepek v nich bývá substituován větším množstvím cukru či tuku, aby výrobky měly lepší chuť a texturu. V bezlepkových produktech také bývá kukuřičná mouka, která vůbec neí vhodnou náhradou klasické mouky a při její nadměrné konzumaci může dokonce způsobit problémy se štítnou žlázou. I přes to podle amerických výzkumů, až třetina lidí koupí bezlepkový výrobek raději, protože se domnívají, že tyto výrobky jsou zdravější, pomohou jim zhubnout a celkově zlepší zdraví. 

Může lepek za nárust váhy?

Nebyla provedena žádná studie, která by dokazovala to, že pouze konzumace lepku zvyšuje podíl tuku v těle.  Vynechání lepku většinou k úbytku váhy vede, nicméně nebyla prokázána žádná přímá souvislost s tím, že by v tom hrál lepek hlavní roli. Při vynechání pečiva (lepku) dojde většinou k ozdravení jídelníčku a to vede ke snížení hmotnosti spíše, než samotný fakt, že jste vynechali lepek. Takže když si to sesumírujeme, nadváhu a tukové zásoby nezpůsobuje samotný lepek, ale celkový nadbytek kalorií a absence fyzické aktivity. Nikdy totiž není na vině pouze určitý druh potraviny. Pakliže tedy lepek ze stravy vylučuje v domnění, že je to nutnost pro štíhlou postavu, pak to pravda být může, ale také nemusí. Vynechání lepku tedy rozhodně není klíčové pro vaše snahy shodit nějaká ta přebytečná kila.

Způsobuje opravdu lepek rakovinu?

No, upřímně.. co ji dnes nezpůsobuje, že. To je trochu ironické, nicméně je až neuvěřitelné, kolik potravin dnes podle různých zdrojů, způsobují rakovinu, či ucpávají cévy. V současné době jediný výzkum, který spojuje bezlepkovou dietu se sníženým rizikem rakoviny, je u jedinců trpících celiakií. Ano, existují studie, které nalezly souvislost mezi odstraněním lepku ze stravy a sníženým rizikem rakoviny, ale naopak neexistuje žádný výzkum, který by potvrdil představu, že konzumace lepku zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny. Takže můžete být v klidu, lepek u zdravých lidí opravdu nezpůsobuje rakovinu.

Jíst, či nejíst lepek? To je oč tu běží.

Rozhodnutí, zda jíst lepek či nejíst, je čistě jen na vás, ale jak už bylo řečeno v předešlých odstavcích. Konzumace lepku je zbytečně démonizovaná, a pokud vám potraviny s jeho obsahem nečiní zdravotní potíže, pak je ani nutně nemusíte vynechávat. Stejně tak nebyla prokázána souvislost s lepkem a jeho vlivem na růst tukových zásob, takže pokud je toto jediným důvod vyloučení lepku z vašeho jídelníčku, také to není nezbytné. Problém nastává ve chvíli, kdy konzumujeme výhradně potraviny z pšenice a zapomínáme na pestrost v podobě dalších obilnin. Hledejte vhodné alternativy pečiva, například z žitné, či ječné mouky, jejichž lepek není tak agresivní, jako ten v pšenici.

Zdroje:
https://www.consumerreports.org/cro/magazine/2015/01/will-a-gluten-free-...
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22649266
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29216605
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29216767
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29143803
Soares, F. L. P., de Oliveira Matoso, R., Teixeira, L. G., Menezes, Z., Pereira, S. S., Alves, A. C., et al. (2013). Gluten-free diet reduces adiposity, inflammation and insulin resistance associated with the induction of PPAR-alpha and PPAR-gamma expression. The Journal of Nutritional Biochemistry, 24(6), 1105-1111.

Tagy

Kategorie

Co si o tomto článku myslíte? Vyjádřete se prosím zde:

Související články:

Vaše hodnocení

Průměr: 5 (2 votes)