Jste zde

Napsal: BaruHavlu

Jak sladká je pravda o sladidlech?

Nejrůznější náhražky cukru bez kalorií a umělá sladidla jsou velmi častým předmětem debat. Patří do zdravého jídelníčku, nebo jsou opravdu mnohem horší, než klasický cukr? Jak sladká je pravda o náhražkách cukru?

Reklama

Již od dětství jsme obvykle zásobováni nejrůznějšími tyčinkami, bonbonky, čokoládou a dalšími sladkostmi, a proto si mnoho z nás vytvoří k sladkému vztah podobný závislosti, který si odnáší i do dospělosti. Jenže pravdou je, že právě sladkosti plné cukru jsou často příčinnou našich tlustých bříšek. Přesto, že víme, že nám nesvědčí, toužíme po sladké chuti a jejich vyřazení je pro nás naprosto nepředstavitelné. Přesně to byl důvod, proč byla stvořena umělá sladidla – BEZKALORICKÁ spása pro ty, co milují sladké.

Mezi ty nejznámější a nejpoužívanější patří aspartam, acesulfam, sukraloza, neotam a sacharin. Sladidla se jevila jako jeden z nejlepších objevů lidstva. Protože přeci – sladká chuť bez kalorií? No juchuuuu! Nicméně pak se na světlo světa začaly prodírat spekulace, že umělá sladidla jsou mnohem horší, než cukr samotný. Vyvolávají větší hlad, mají špatný vliv na naše zdraví i sportovní výkony, způsobují cukrovku, rakovinu, nebo vám možná naroste druhá hlava.. znáte to. Internet najednou zaplnily články o sladidlech a jejich negativních dopadech. Ale ono je to vždy něco – jednou žloutek, jednou sacharidy, jednou sladidla.. čemu tedy věřit?

Něco málo z historie..

Mohlo by se zdát, že sladidla jsou výmyslem nás, moderních lidí, co se snažíme vylepšovat úplně všechno. Ale pravdou je, že původ umělých sladidel je datován do konce 18. Let, takže už jsou tu s námi hezkou řádku let. A teprve před sto lety se začalo polemizovat o jejich vhodnosti pro zdraví. V průběhu let se sladidel objevuje na trhu stále více a více a jejich účelem je ukojení naší touhy po cukru. Proč sladidla? Jednoduše – sladidlo má až 700x vetší sladivost, než cukr a stačí nám tak ke slazení i minimální množství. Jejich hlavní benefit pozorujeme v tom, že nám pomohou ušetřit mnoho kalorií a my si tak můžeme stále dopřávat naše oblíbené potraviny a zejména pak nápoje, jejichž cukrové varianty pak kaloricky vyjdou podobně, jako třeba celý oběd a zásadně zvyšují denní příjem.  

Zde máme pro představu tabulku, sladivosti sladidel v porovnání s klasickým cukrem.

Jak je to tedy s jejich bezpečností?

Kolem roku 1970 vyšla první studie, která prokazovala spojitost konzumace sladidel se vznikem rakoviny močového měchýře – u potkanů. Porovnávat lidi, a zvláště pak ty, kteří aktivně sportují a zdravě se stravují, s hlodavci je silně irelevantní a později bylo zjištěno, že u krys jako u živočišného druhu je dána celkově větší náchylnost ke vzniku rakoviny. Obecně pak platí, že většina obvinění ohledně nesčetných zdravotních komplikací, které vznikají následkem konzumace umělých sladidel, pramení ze studií prováděných na zvířatech, nebo byla sladidla podávána v takovém množství, které výrazně přesahovalo doporučenou i reálně dosažitelnou spotřebu u lidí.

Nejdiskutovanějším sladidlem je aspartam, který najdeme právě ve většině dietních nápojů. V roce 2006 provedla FDA (Americký úřad pro kontrolu léčiv a potravin) další studii, kvůli velkému množství spekulací ohledně vzniku rakoviny ve spojitosti s konzumací aspartamu (jakožto nejběžněji používaného sladidla). Výsledek je celkem jasný a potvrzující verdikt všech výzkumů předešlých – na základě stovek výzkumů, byla sladidla označena jako bezpečná pro běžnou lidskou konzumaci.  To následně v roce 2013 potvrdil i Evropský úřad pro bezpečnost potravin. V některých případech se vyskytují důkazy o bolestech hlavy nebo migrénách spojených se spotřebou sladidel. Tyto výskyty jsou v jistém smyslu podobné potravinové intoleranci, ale jsou mnohem izolovanější a vzácnější.

Nutí nás sladidla konzumovat větší množství kalorií?

Původní účel, pro který byla sladidla vytvořena (kromě potřeb diabetiků, samozřejmě), byl snížit spotřebu cukru a tím napomáhat ke snížení kalorického příjmu, potažmo vytvoření celkovému deficitu. Tak proč jim najednou přisuzujeme opačné účinky a tvrdíme, že zvyšují touhu po jídle? Nebyla provedena jediná studie, která by dokazovala závislost konzumace sladidel a nárůstu hmotnosti, stejně jako nemůžeme naprosto jistě tvrdit, že umělá vám sladidla pomohou zhubnout. Avšak najdeme studie, které se spíše přiklání k názoru, že užívání sladidel může být skutečně vhodnou strategií k redukci váhy, právě díky tomu, že nám kalorie pomohou ušetřit.

Nadměrná konzumace přírodních sladidel, jako jsou třeba sacharóza či fruktóza, může způsobovat zdravotní problémy, včetně nárustu hmotnosti, či nějakých metabolických onemocnění. Možná si ťukáte na hlavu, když jde o „přírodní sladidla“ ale pravdou je, že fruktoza bez vlákniny, je horší, než klasický stolní cukr. Existují samozřejmě i horní hranice bezpečnosti sladidel. Ta je však u většiny sladidel pro běžného konzumenta prakticky nedosažitelná. Proto nebylo nikdy žádné schválené sladidlo prohlášeno jako nebezpečné. Například aspartam má maximální denní hranici 50mg/kg na den.. Abychom se dostali na toto množství, musel by  70kg vážící muž vypít 20 12ti-uncových (tzn. 300 ml) plechovek s nějakou dietní limonádou obsahující toto sladidlo.

Mají sladidla vliv hormony?

V této oblasti se nejčastěji mluví o kolísání hladiny inzulinu. Opět marně hledáme studii, která by prokazovala, že po konzumaci aspartamu, či jiného sladidla, dojde k jiné reakci, než po vypití sklenky s obyčejnou vodou. Ano, může dojít ke zvýšení sekrece inzulinu, ale to nutně nemusí znamenat nic špatného. Na grafu pod odstavcem vidíme porovnání hladiny krevního cukru a inzulinu po konzumaci vody, aspartamu, glukozy a fruktózy u lidí s nadváhou (O) a lidí s váhou normální (N). Žádná studie přesně nepotvrdila souvislost mezi požitím aspartamu a jeho vlivem na hodnotu inzulinu. Sukralóza a sacharin mohou podle některých studií zvyšovat hladinu cukru v krvi. Existují ale i studie, které tyto výsledky nepotvrzují. Acesulfam zvyšuje krevní cukr u myší, ale pokusy na lidech nebyly provedeny. Co z toho vyplývá? Že nebyl nikdy prokázán vliv sladidel na produkci inzulinu, ani nebylo potvrzeno tvrzení, že sladidla ovlivňují hladinu krevního cukru.

Jsou tedy sladidla bezpečná?

Jak bylo řečeno, nebyla prokázána jejich nebezpečnost, ale znáte to… Dnes se dá na všem najít něco špatného, a proto se hodí použít frázi - Není to o tom, zda je nějaká potravina vhodná či nevhodná, záleží vždy na množství. Stejně jako můžete přibrat ze zeleniny, když ji konzumujete moc. Nemusíte zhubnout, když vyřadíte pečivo. A stejným způsobem je to se sladidly. Je to vždy o rozumné míře. Při nějakém vyšším dlouhodobém příjmu se mohou vyskytnout příznaky jako bolesti hlavy, únava, závratě, zvyšování hmotnosti, deprese, slabost, nespavost. Pozor by si měli dát lidé, kteří trpí fenylketonurií, jelikož aspartam obsahuje fenylalanin. Některá sladidla jsou vyloženě špatná, jiná úplně bezproblémová. Rozhodně netvrdíme, že je vhodné ládovat se sladidly od rána do večera, ale zase není potřeba mít z jejich konzumace nějaký velký strach.

Zdroje:
http://circ.ahajournals.org/content/120/11/1011
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12324283
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21245879
https://www.health.harvard.edu/blog/are-artificial-sweeteners-a-healthy-...
https://athleanx.com/for-women/how-artificial-sweeteners-can-hinder-weig...
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2178391
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20303371
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2923074
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19221011
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25231862

Tagy

Kategorie

Vaše hodnocení

Průměr: 3.8 (4 votes)