Vitamin BVitamin B1 (thiamin)
Výskyt a zdroje
Vitamin B1, neboli thiamin, je v přírodních zdrojích velmi rozšířený, i když se v nich vyskytuje v poměrně malém množství. V rostlinách se vyskytuje jako thiamin, v živočišných zdrojích nejčastěji ve formě thiamindifosfátu (80-85 %) a mono- a trifosfátu (15-20 %).

Nejbohatším zdrojem jsou sušené pivovarské kvasnice, dále celá obilná zrna, neloupaná rýže, rajčata, zelí květák, brokolice. Mezi nejbohatší živočišné zdroje patří játra, ledviny, srdce a vepřová svalová tkáň. Koncentraci thiaminu ve svalovině jatečných zvířet lze ovlivnit vhodným složením jejich krmiva.

Funkce thiaminu
Thiamin je podobně jako většina vitaminů skupiny B nezbytný pro metabolismus sacharidů, kde vystupuje jako koenzym (thiamin pyrofosfát - TPP) metabolických přeměn glukózy na energii. Podílí se také na vedení nervových impulsů a metabolismu kyslíku. Účinek vitaminu B1 se zvyšuje za přítomnosti dalších vitaminů skupiny B (vitamin B6, B12, niacin a kyselina pantothenová).

Denní doporučená dávka
Množství potřebného thiaminu je svázáno s příjmem sacharidů, na jejichž metabolismu se thiamin podílí a dále závisí na věku. Průměrná denní doporučená dávka v ČR je 1,2 mg/den. Větší množství thiaminu potřebují těhotné a kojící ženy, těžce pracující lidé, alkoholici, konzumenti většího množství kávy a čaje a lidé trpící některými chorobami (onemocnění jater, infekční onemocnění, zvětšení štítné žlázy, rakovina).
Thiamin se v lidském organismu téměř neukládá, jeho zásoba stačí na 4-10 dnů. Je proto nutné tento vitamin denně přijímat.
Předávkování vitaminem B1 nehrozí, byly popsány ojedinělé alergické reakce u senzitivních lidí při orálním podání 5-10 g vitaminu B1.

Stabilita
Vitamin B1 je citlivý na teplotu, vzdušný kyslík a světlo a stejně jako ostatní vitaminy rozpustné ve vodě, i na vylouhování do varného nálevu.

Vitamin B2 (riboflavin)
Oficiální název je riboflavin, dříve vitamin G, ovoflavin, laktoflavin, hepatoflavin, verdoflavin a uroflavin.

Výskyt a zdroje
Vitamin B2 je jedním z nejrozšířenějších vitaminů a vyskytuje se v nepříliš vysokých koncentracích v mnoha rostlinných a živočišných zdrojích. Nejbohatšími zdroji jsou droždí a játra, mezi běžné zdroje vitaminu B2 patří mléko a mléčné produkty, maso, vejce a zelená listnatá zelenina. Zatímco v mléce je riboflavin přítomen převážně volný, ve většině ostatních zdrojů je vázán ve formě proteinových komplexů - flavoproteinů. Malé množství riboflavinu se skladuje v játrech, jeho zásoba stačí na dobu 2-6 týdnů.

Funkce riboflavinu
Riboflavin se prostřednictvím aktivní účasti v dýchacích řetězcích podílí na metabolismu sacharidů, bílkovin a tuků.
Ve formě koenzymů se podílí na přeměně aminokyseliny tryptofan na vitamin niacin a na konverzi pyridoxinu (vitamin B6) a kyseliny listové do jejich koenzymových forem. Riboflavin je také nezbytný pro správnou funkci některých částí sliznic a kůže.


Denní doporučená dávka

Denní doporučená dávka riboflavinu je ČR 1,5 mg. Nedostatek tohoto vitaminu se nejčastěji projevuje spolu s nedostatkem ostatních vitaminů skupiny B. K deficienci riboflavinu nejčastěji dochází u lidí, kteří jsou léčeni antibiotiky nebo trpí některými chorobami (např. onemocnění štítné žlázy nebo poruchy trávicího traktu, celiakie, cirhóza jater, diabetes). Zvýšený příjem riboflavinu potřebují ženy, užívající orální kontraceptiva, děti a adolescenti, starší lidé, lidé, kteří z různých důvodů nepřijímají mléko a mléčné produkty a také novorozenci, kteří prodělali fototerapii kvůli novorozenecké žloutence.
Pokusy na zvířatech ukázaly, že nedostatek riboflavinu je pro ně teratogenní.
Hypervitaminóza riboflavinu nebyla popsána.

Projevy deficience riboflavinu
První symptomy nedostatku vitaminu B2 jsou bolavé a citlivé ústní koutky, záněty sliznic vnitřní části ústní dutiny a jazyka, mazotok kůže ve vlasové části lebky, záněty spojivek a světloplachost.

Stabilita riboflavinu
Vzhledem ke své stabilitě vůči teplu je riboflavin stálý i při běžných kuchyňských úpravách potravin s výjimkou vystavení světlu. Riboflavin je např. ve sklenici mléka, která byla vystavena dvě hodiny na denní světlo, až z 85 % inaktivován.

Vitamin B6 (pyridoxin)
Pojmem vitamin B6 (pyridoxin) označujeme skupinu látek, které vykazují stejný metabolický účinek a mají různé formy - pyridoxol je alkohol, pyridoxal aldehyd, pyridoxamin má formu aminu.

Výskyt
Pyridoxol se vyskytuje zejména v rostlinách, zatímco pyridoxal a pyridoxamin se nacházejí v živočišných tkáních. Nejbohatším zdrojem pyridoxinu je kuřecí maso, hovězí játra, vepřové a telecí maso. Mezi další zdroje vitaminu B6 patří šunka, ořechy, chléb a celozrnné cereální výrobky. Ovoce a zelenina jsou obecně chudším zdrojem tohoto vitaminu, větší množství se nachází v fazolích, květáku a banánech.


Stabilita

Pyridoxin je relativně tepelně stabilní, inaktivuje se ale oxidací a působením UV světla. Zmražením zeleniny dochází k 25 % ztrátě vitaminu B6, mletím mouky až k 90 % ztrátě a během vaření může dojít až k 40 % inaktivaci vitaminu B6.

Funkce
Vitamin B6 se ve formě koenzymu podílí na řadě metabolických procesů, především metabolismu aminokyselin. Účastní se produkce serotoninu a jiných neurotransmiterů. Ve formě pyridoxalfosfátu se podílí na uvolňování energie konverzí glykogenu na glukózu. Vitamin B6 také podporuje imunitní systém organismu. Účinek pyridoxinu se zvyšuje za přítomnosti některých vitaminů skupiny B (niacin, riboflavin, biotin).
Vitamin B6 má preventivní a podpůrný účinek při léčbě nervových onemocnění, homocysteinurie, revmatických onemocnění a premenstruačního syndromu.

Denní doporučená dávka
Potřeba vitaminu B6 je ovlivněna příjmem bílkovin. V ČR je průměrná denní doporučená dávka 2 mg vitaminu B6. Větší množství tohoto vitaminu potřebují lidé, kteří mají vyšší příjem bílkovin, např. sportovci, užívající proteinové preparáty. Vyšší přísun tohoto vitaminu potřebují také ženy, užívající hormonální antikoncepci (estrogen), těhotné a kojící ženy, chronicky nemocní lidé, užívající některé léky a osoby s celiakií.

Vitamin B6 je obecně dobře tolerován, pokusně bylo stanoveno, že denní dávka 100 mg vitamin B6, užívaná po dobu 3-4 let nevyvolává negativní vedlejší reakce.

Projevy deficience vitaminu B6
Deficience vitaminu B6 je poměrně vzácná. Větší nedostatek vitaminu B6 se projevuje abnormálním snížením obsahu hemoglobinu v erytrocytech a ztrátou schopnosti konverze aminokyseliny tryptofanu na kyselinu nikotinovou. Deficience vitaminu B6, vyvolaná přítomností antagonistů tohoto vitaminu, nebo geneticky indukovanými chybami v metabolismu aminokyselin, může způsobit řadu onemocnění: abnormálně malý vzrůst, sníženou tvorbu protilátek, kožní onemocnění (seborhoidní dermatitida), ledvinové kameny, degeneraci nervů apod. Tato onemocnění však mohou mít i jinou příčinu, než je nedostatek vitaminu B6.

Vitamin B12 (kobalamin)
Vitamin B12 patří ke skupině kobalaminů, obsahujících v molekule prvek kobalt. V živých organismech se vyskytuje většinou jako hydroxykobalamin, adenosylkobalamin a methylkobalamin. Poslední dvě jmenované formy jsou aktivní koenzymy. Kyanokobalamin, syntetická forma vitaminu B 12, se pro svoji dostupnost a dobrou stabilitu běžně používá ke klinickým účelům. Do aktivní formy se přeměňuje během metabolických procesů uvnitř organismu.

Zdroje a výskyt vitaminu B12
Primárním zdrojem vitaminu B12 jsou pouze živočišné produkty, zejména vnitřnosti (játra, ledviny, srdce a mozek), mezi další zdroje patří ryby, vejce a mléčné produkty. Potraviny rostlinného původu vitamin B12 neobsahují. Některé mikroorganismy mohou vitamin B12 syntetizovat, takže tento vitamin bývá přítomen v zakysaných potravinách (např. kefír, acidofilní mléko). Vitamin B12 je syntetizován střevními bakteriemi v trávicím traktu lidí, ale za mimo tu oblast trávicího traktu, kde dochází k jeho vstřebávání, takže lidé musí tento vitamin dostávat z vnějšího prostředí.
Vitamin B12 se skladuje v organismu převážně v játrech, částečně v ledvinách, srdci a mozku. Jeho zásoba je extrémní, stačí až na 2-5 let.

Stabilita
Vitamin B12 je stabilní vůči teplu, svoji aktivitu ztrácí na světle, za přístupu vzduchu a v alkalickém prostředí. Ke ztrátě aktivity vitaminu B12 při vaření dochází spíše jeho vylouhováním do vody, než jeho tepelnou inaktivací.

Funkce vitaminu B12
Vitamin B12 je důležitý pro tvorbu krevních tělísek, různých proteinů a pouzder, obalujících nervová vlákna, a pro správný růst. Ve formě adenosylkobalaminu působí jako koenzymem při důležitých metabolických reakcích tuků a sacharidů a při syntéze DNA. Ve formě methylkobalaminu se podílí na biosyntéze aminokyseliny methioninu, potřebného při biosyntéze červených krvinek. Během tohoto procesu také regeneruje kyselinu listovou, která se na tvorbě červených krvinek také podílí. Aktivuje lymfocyty imunitního systému a tím pozitivně ovlivňuje jeho funkci.

Projevy nedostatku vitaminu B12
Klinický nedostatek vitaminu B12, zaviněný nedostatkem tohoto vitaminu ve výživě, je vzácný. Nedostatek vitaminu B12 může vyústit v megaloblastickou anémii, onemocnění charakteristické velikostí a nevyzrálostí červených krvinek a v neuropathii, dále vede k defektní syntéze DNA v buňkách. Příznaky nedostatku vitaminu B12 jsou podobné jako u dalšího vitaminu skupiny B, kyseliny listové. Hlavní odlišností je, že pouze nedostatek vitaminu B12 je spojen s degenerací míchy.

K problematice chudokrevnosti je třeba dodat jeden závažný fakt: příčina anémie není většinou přímo v nedostatku železa a vitaminu B12, který se v lidské organismu ukládá v enormně velkém množství, ale v deficienci tzv. vnitřního faktoru, potřebného ke vstřebávání vitaminu B12. Ke vstřebávání železa je potřebná také kyselina listová.
S nedostatkem vitaminu B12 se setkáváme u veganů, lidí, kteří vyloučili ze své stravy veškeré živočišné produkty. U dětí, kojených veganskými matkami, se mohou v prvním roce života projevit neurologické a hematologické disfunkce, které lze léčit substituční terapií.
Nedostatkem vitaminu B12 dále mohou trpět lidé s poruchou absorbce kobalaminu, většinou starší lidé s atrofií trávicího traktu nebo lidé, kteří dlouhodobě užívají některé léky.

Denní doporučená dávka
Průměrná denní doporučená dávka vitaminu B12 je 1mg.
Zvýšené množství vitaminu B12 je doporučováno pro těhotné a kojící ženy.

 
Niacin
Pojem niacin se vztahuje na kyselinu nikotinovou a její amidový derivát (nikotinamid). V minulosti byl také používán název PP faktor (Pelagra-Preventive faktor) nebo vitamin B3. Niacin se v malém a pro lidský organismus zcela nepostačujícím množství vytváří z aminokyseliny tryptofanu.
Niacin se ukládá v játrech, jeho zásoba stačí na 2-6 týdnů.

Výskyt a zdroje
Niacin se vyskytuje ve formě nikotinamidu především v živočišných produktech, v mase a vnitřnostech. V rostlinných produktech se vyskytuje ve formě kyseliny nikotinové. V cereálních produktech je kyselina nikotinová vázána ve formě komplexu (niacytin), který je špatně biologicky využitelný.

Funkce
Hlavní funkcí niacinu je účast na získávání energie během metabolických přeměn sacharidů, tuků a bílkovin. Niacin je důležitý pro adekvátní vývoj a růst a hraje roli v syntéze hormonů.

Projevy deficience
S klinickým projevem nedostatku niacinu, totiž onemocněním pelagra, se již prakticky nesetkáváme. Toto onemocnění je charakteristické změnou barvy a hrubosti kůže, poškozením sliznic úst, chudokrevností, průjmem a nervovými abnormalitami.
Lehký nedostatek niacinu se projevuje mnoha nespecifickými symptomy, např.: nespavostí, ztrátou chuti k jídlu, váhovým úbytkem, bolestivostí jazyka a sliznice ústní dutiny, bolestí břicha, atd.

Denní doporučená dávka
Denní doporučená dávka je 16 mg. Větší množství potřebují těhotné a kojící ženy a také např. lidé s onemocněním ledvin.

Kyselina pantothenová
Biologicky aktivní je kyselina D-pantothenová i D-pantothenol.

Výskyt a zdroje
Kyselina pantothenová, jak už napovídá její název v řečtině, je v přírodě téměř všudypřítomná.

Funkce
Kyselina pantothenová jako složka koenzymu A, hraje klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin, a tak se podílí na všech reakcích stavby a odbourávání buněk a tkání. Účastní se acylace karnitinu, tedy i energetického využití mastných kyselin a je potřebná pro syntézu sterolů, např. cholesterolu, žlučových kyselin, provitaminu D a některých hormonů. Je nezbytná pro syntézu řady dalších, pro lidských organismus potřebných látek. Má význam při tvorbě protilátek a účastní se imunitních procesů.

Velký význam má pro kosmetický průmysl, kde se používá ve formě panthenolu, který pomáhá udržet pleť jemnou a vláčnou, stimuluje obnovu kožních buněk, zklidňuje pleť a zabraňuje jejím zánětům a zarudnutí. Proto se přidává do pleťových krémů, do přípravků, určených k ošetření pokožky po opalování. Dále se přidává do šamponů a kondicionérů a přípravků k ošetření narušených vlasů po trvalé ondulaci, nebo barvení.

Projevy deficience
Deficence samotné kyseliny pantothenové není známa, nedostatek tohoto vitaminu je většinou spojen s nedostatkem celé skupiny vitaminů B-komplexu. Nedostatek kyseliny panthotenové, vyvolaný uměle na zvířatech, způsobují poruchy růstu, fertility, neurosvalové poruchy a dermatologická poškození.

Denní doporučená dávka
Denní doporučená dávka je 6 mg. Vyšší nároky na příjem tohoto vitaminu mají alkoholici, ženy, užívající orální antikoncepci, diabetici, starší lidé a lidé s onemocněním trávicího traktu.

 

Kyselina listová
Historické a nesprávné názvy jsou: folacin,vitamin Bc, vitamin B9. Skupině látek s aktivitou vitaminu kys.listové se také říká foláty.

Výskyt a zdroje
Foláty se vyskytují v mnoha rostlinných a živočišných surovinách. Nejbohatším zdrojem jsou játra, tmavě zelená listová zelenina, fazole a obiloviny.

Funkce
Aktivní formou kyseliny listové v organismu je kyselina tetrahydrofolová, která působí jako koenzym při mnoha esenciálních metabolických reakcích. Důležitou roli má zejména v metabolismu aminokyselin, stavebních složek bílkovin, takže se podílí na prakticky všech růstových a vývojových procesech v organismu. Účastní se rovněž biosyntézy nukleových kyselin, molekul, které nesou genetickou informaci v buňce a některých složek nervových tkání. Spolu s vitaminem B12 se podílí na tvorbě krevních tělísek, je významná pro dobrou funkci kostní dřeně. Kyselina listová je také důležitá pro správný vývoj a optimální funkci nervového systému.

Neméně závažná je funkce kyseliny listové v metabolismu homocysteinu. Homocystein vzniká v lidském organismu při štěpení bílkovin a jeho zvýšená hladina v krvi je spojována se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Kyselina listová se spolu s vitaminem B12 a B6 podílí na přeměně homocysteinu na neškodný methionin.

Projevy deficience
Nedostatek kyseliny listové v obecné populaci je poměrně častý a to i v průmyslově vyspělých zemích. Je výsledkem neadekvátního příjmu tohoto vitaminu, defektní absorbce, abnormálního metabolismu nebo zvýšených nároků organismu na tento vitamin. Mezi běžné projevy nedostatku kyseliny listové patří únavnost, ztráta energie, citlivost a bolestivost jazyka a sliznic ústní dutiny.
Závažný je nedostatek kyseliny listové u žen fertilního věku, resp. u těhotných. Nedostatek tohoto vitaminu může způsobit defekt míšní trubice, předčasné narození dítěte, příp. potrat.

Denní doporučená dávka
Denní doporučená dávka je 0,20mg, těhotné ženy potřebují 0,40mg a kojící 0,30mg kyseliny listové denně.

Zvýšený příjem je nutný u lidí, trpících některými chorobami, např. rakovinou, epilepsií a infekčními chorobami obecně. Více kyseliny listové potřebují těhotné ženy a ženy s hormonální antikoncepcí, alkoholici a lidé, kteří drží redukční dietu.
Z funkcí kyseliny listové vyplývá, že zvýšený příjem potřebují i lidé s dispozicemi k onemocněním srdce a cév.
Je třeba si uvědomit, že kyselina listová je ze všech vitaminů snad nejvíce labilní. Při technologickém a kulinářském zpracování potravin může dojít až k 90% ztrátě biologické aktivity tohoto vitaminu.

 

Biotin
Dříve se označoval jako vitamin H (Haut - kůže), B8, nebo koenzym R.
Existuje osm forem biotinu, pouze D-biotin se vyskytuje v přírodě a má plnou vitaminovou aktivitu.

Výskyt a zdroje
Biotin se nalézá v mnoha zdrojích, ale v poměrně malých koncentracích. Nejbohatšími zdroji jsou droždí, játra a ledviny, mezi další běžné zdroje patří vaječný žloutek, soja, ořechy, cereálie. V těchto zdrojích je biotin přítomen jak volný, tak vázaný na bílkoviny.

Funkce
Biotin je koenzymem řady karboxylačních reakcí a tím je nezbytný pro správný vývoj a funkci organismu. Podobně jako ostatní vitaminy skupiny B je také biotin důležitý pro metabolismus živin, např. je složkou enzymů, podílejících se na syntéze mastných kyselin, aminokyselin a glukózy.

Projevy deficience biotinu
Nedostatek biotinu je poměrně vzácný, mezi první symptomy nedostatku biotinu patří nechutenství, zvracení, dermatologické problémy, mentální deprese a padání vlasů (alopecie). Při dlouhodobém nedostatku biotinu se může projevit anémie a hypercholesterolemie.

Denní doporučená dávka biotinu je 0,150mg. K deficienci vitaminu jsou náchylní kojenci do šesti měsíců věku. K vážné deficienci biotinu dochází u dětí, které mají určitou vrozenou vadu metabolismu. Byla zveřejněna zjištění, že náhlá úmrtí dětí do jednoho roku mohou mít vztah s nedostatkem biotinu.
Větší množství biotinu potřebují alkoholici, lidé s nemocemi trávicího traktu a lidé s dlouhodobou lékovou terapií.

Vaše hodnocení: Žádné Průměr: 7.5 (2 hlasy)
Kategorie:
Vaše hodnocení:
Nahoru

Související články

cukr,aspartam,stevia,sladidla
Mnohdy se tvrdí, že cukr je bílá smrt. Škodí nám a jeho poží...
Glykemický index
„Strava bohatá na potraviny s vysokým glykemickým indexem, které rychle a...
Spolumajitelem firmy Fitness Trade s.r.o. Michalem Kramlem, kterého znáte jako administr...
Jaro, léto, ale i podzim jsou měsíce, kdy se většina z nás oddává...
cerealie,cerealni,tycinky,musli
Celozrnné cereálie představují z hlediska výživy důležitý prvek pro n...
Proč jíst tak často? Pravidelné stravování každé 3 hodiny znamená...

Z nabídky našeho e-shopu:

Creatine Ethyl Ester

Creatine Ethyl Ester

Creatine Ethyl Ester - CEE je pokročilá verze kreatinu - esterifikovaný kreatin, který se vyznačuje lepší stabilitou, výbornou využitelností a vstřebatelností. Studie dokladují 30-40x vyšší využitelnost.
Jen za: 374.00 Kč