Vše, co potřebuješ vědět o cholesterolu

Cholesterol se v posledních letech skloňuje v nejrůznějších významech a díky tomu kolem něj koluje pořádná spousta mýtů. O tom, že je důležité hlídat si hladinu celkového cholesterolu a podíl mezi dobrým (HDL) a zlým (LDL) cholesterolem jste jistě slyšeli. Ale co to vlastně ten cholesterol je, jaký je rozdíl mezi dobrým a zlým a proč se vlastně kolem vysokých hladin dělá takové halo? Pojďme společně najít odpovědi na všechny tyto otázky!

Co to vlastně je ten cholesterol?

Cholesterol je steroidní látka, která je přirozenou součástí každé buňky. Cholesterol je prekurzorem pro tvorbu vitamínu D, některých hormonů (například testosteronu) a žlučových solí, které jsou nezbytné pro trávení tuků. Také lidský mozek potřebuje cholesterol, protože pomáhá vytvářet určité neurotransmitery, například serotonin a dopamin. Většinu si ho organismus vyrábí sám, konkrétně pak v játrech. Cholesterol je v játrech vyráběn jen v takovém množství, které je nezbytné pro naplnění jeho funkcí v organismu. Cholesterol ale také přijímáme ve stravě, a právě díky nevhodným stravovacím návykům může dojít ke zvýšení jeho hladin. Pro organismus je cholesterol nepostradatelný, ale na druhou stranu ho nesmí být v krvi nadbytek. Je tedy pravda, že ne všechen cholesterol je špatný.

Dobrý vs. špatný cholesterol

Jak bylo zmíněno výše, v souvislosti s cholesterolem se často můžeme setkat s označením dobrý/hodný (HLD cholesterol) nebo špatný/zlý (LDL cholesterol). Pojďme si jednotlivé typy cholesterolu a další důležité pojmy představit.

HDL – High Density Lipoprotein

Neboli „hodný“ cholesterol. HDL cholesterol je, jak z názvu vyplývá, lipoprotein s vysokou hustotou. Vzniká v játrech a střevních buňkách. Má ochrannou funkci, protože pomohá transportovat nadbytečný cholesterol zpět do jater, kde může být metabolizován, a následně využit nebo odstraněn. Tímto mechanismem pomáhá regulovat usazování cholesterolu na stěnách tepen. V játrech dochází k degradaci (rozkladu) cholesterolu na další složky. Jeho hladina nám udává, do jaké míry se tělo dokáže nadbytečného cholesterolu zbavovat pomocí transportu do jater. Jeho hladina by neměla být u mužů nižší než 1,2 mmol/l a u žen potom 1,0 mmol/l. Tento typ cholesterolu představuje asi tak 20-30 procent z celkového cholesterolu v těle.

LDL – Low Density Lipoprotein  

LDL cholesterol je lipoprotein s nízkou hustotou, přezdívaný „zlý“ cholesterol. Jeho hladina by měla být udržována ve specifickém poměru k HDL cholesterolu, aby nedošlo ke zvýšení rizika rozvoje srdečních chorob. Tento poměr by měl být 1:2,5 (HDL : LDL). Ve větší koncentraci se potom usazuje v cévních stěnách v podobě aterosklerotických plátů, které tak ztrácejí pružnost, zužují se (tzv. ateroskleróza), a dokonce může dojít i k jejich ucpání.

Zvýšené množství LDL cholesterolu může být dáno jeho vysokým příjmem díky nevhodně nastavené stravě, ale také může být na vině jeho zvýšená produkce v játrech. Za kritickou hodnotu se považuje hladina LDL cholesterolu nad 3 mmol/l. Není žádnou novinkou, že vysoká hladina LDL, neboli „zlého“ cholesterolu, zvyšuje riziko srdečních onemocnění a mozkové mrtvice. Přesně to jsou nejčastější příčiny úmrtnosti na světě. LDL tvoří asi tak 60-70 procent z celkového množství cholesterolu v těle.

VLDL - Very Low Density Lipoprotein

Existuje třetí „druh“ cholesterolu, který se netestuje při normálních testech na cholesterol, ale spíše se odhaduje na základě hladiny triglyceridů. VLDL cholesterol je lipoprotein s velmi nízkou hustotou lipoproteinů. Je prekurzorem LDL a tvoří asi 10-15 procent z celkového množství cholesterolu v těle.

Triglyceridy 

V souvislosti s cholesterolem je potřeba zmínit ještě jeden velice důležitý pojem a to triglyceridy. Ty jsou pro lidské buňky zdroj energie. Pokud jich má organismus nadbytek (zjednodušeně řečeno jíme více energeticky bohatých potravin, než potřebujeme), ukládá je do tukové tkáně. Není proto divu, že vysoké hladiny triglyceridů v krvi často nacházíme u obézních jedinců nebo lidí s nadváhou. Vysoké hladiny triglyceridů souvisí se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob. Zvýšená hladina triglyceridů nám říká o množství částic přenášejících cholesterol v krvi. Hranice triglyceridů by neměla přesáhnout 1,7 mmol/l.

Celkový cholesterol

Pokud si zajdete na vyšetření, můžete se setkat ještě s hodnotou celkového cholesterolu. Tato hodnota vyjadřuje CELKOVÉ množství cholesterolu v krvi, jeho koncentrace se udává v mmol/l a za špatnou se považuje jeho hladina nad 5,2 mmol/l.

Co to vlastně znamená mít vysoký cholesterol a jak se to projevuje?

Už víme, že cholesterol je v určité míře nezbytný. Víme také, že existují různé druhy a že je potřeba udržovat je v určitém poměru, aby nedocházelo k negativním dopadům na zdraví. Dobrá zpráva je, že zdravý organismus dokáže v krvi a trávicím systému optimální poměr udržovat sám. Problém nastává ve chvíli, kdy se osoba stravuje nevhodným způsobem, nebo také u obézních lidí.

Podle americké národní lékařské knihovny nejsou známy žádné „zjevné“ příznaky vysokého cholesterolu. Důvod, proč je vysoký cholesterol považován za problematický, nejsou žádné konkrétní příznaky, ale to, že ve chvíli, kdy máme konzistentně zvýšenou hladinu, roste riziko rozvoje srdečních onemocnění, které jsou vůbec nejčastější světovou příčinou úmrtí. Většině lidí k zajištění optimální hladiny cholesterolu bohatě stačí dodržovat zásady zdravého stravování a být dostatečně aktivní, tedy ovládat jeho hladinu naprosto přírodní cestou.

Co může způsobit vysokou hladinu cholesterolu?

Vysoká hladina cholesterolu je často dána bohužel geneticky, tedy rodinnou predispozicí, ale ani v takovou chvíli není potřeba „házet flintu do žita“. Dodržování zásad zdravého životního stylu je nejlepším lékem a může i v tomto případě být velmi účinnou zbraní proti zvýšení hladiny cholesterolu. Nejčastějším rizikovým faktorem, který vede ke zvýšení hladiny cholesterolu, je obezita, nezdravé stravování, přejídání se a sedavý životní styl. Ke zvýšení triglyceridů a cholesterolu může však docházet však i vlivem dalších onemocnění jako je cukrovka nebo snížená funkce štítné žlázy.

Ke zvýšení hladiny cholesterolu dochází také ve chvíli, kdy je ve stravě výrazný nepoměr mezi omega-6 a omega-3 mastnými kyselinami. Jak dobře víte z našeho nedávného článku o omega-3 mastných kyselinách, tento poměr by měl být 1:1 max. 3:1 ve prospěch omega-6 mastných kyselin, ale v jídelníčcích většiny západní populace je dominance omega-6 mnohem výraznější, asi tak 10:1a. Tento stav vede k tvorbě zánětu v organismu a také ke zvýšení hladin LDL cholesterolu. Podnětem pro zvýšení hladiny cholesterolu je také nadměrný příjem zpracovaných potravin, nevhodných zdrojů tuku, fastfoodu a samozřejmě nadměrný příjem rafinovaných cukrů. K vysoké hladině cholesterolu přispívá také kouření, obezita a sedavý životní styl.

Lze hladiny cholesterolu nějak ovlivnit, případně jak je snížit?

Ano, samozřejmě to jde a vlastně to není ani nijak zvláště složité. Existuje několik nástrojů, které v boji s vysokou hladinou cholesterolu můžete využít, aniž byste museli hned sáhnout po lécích. Pojďme se na ty klíčové nástroje společně podívat!

Vsaďte na zdravý jídelníček

Strava dokáže ovlivnit celou řadu faktorů a hladiny cholesterolu nejsou žádnou výjimkou.  V první řadě bychom se měli zaměřit na to, aby náš jídelníček obsahovat maximálně čerstvé potraviny – tedy omezit polotovary, nadměrně zpracované produkty, uzeniny, zdroje trans-mastných tuků a rafinovaných cukrů. Měli bychom zkrátka jíst jídlo, které je skutečným jídlem, a to v množství, které odpovídá našim potřebám a cílům. Také bychom měli dbát i na dostatečný příjem vlákniny, a to zejména té rozpustné, kterou najdeme v obilninách (ideálně oves, žito, ječmen), luštěninách, zelenině a ovoci. Vláknina může zpomalit vstřebávání cholesterolu ze střev. Potraviny bohaté na vlákninu také obsahují další prospěšné látky, které se podílí na udržování našich cév ve formě. Zapomínat bychom neměli ani na pitný režim, který se měl ideálně skládat hlavně z čisté vody.

Pojďme se ještě na chvíli vrátit k tukům, protože ty jsou z pohledu cholesterolu nejdůležitější živinou - už víme, že existují různé druhy tuku, každý z nich má své specifické vlastnosti a všechny jsou svým způsobem významné. Tedy kromě trans-mastných tuků, které lze označit za negativní. Jsou totiž vyráběny uměle, přidáváním hydrogenu k rostlinnému oleji, aby měl výsledný potravinový produkt co nejdelší životnost. Trans-mastné kyseliny mohou velmi výrazně ovlivnit hladinu celkového cholesterolu snížením hladiny HDL a zvýšením hladiny LDL. Proto by naše jídelníčky měly trans-mastné tuky obsahovat co nejméně. V přírodní formě se trans-mastné kyseliny v malém množství nachází v různých potravinách, zejména živočišného původu, jako je například maso, mléko nebo mléčné výrobky Najdeme je v ale v různých výrobcích jako v tavených sýrech, fastfoodu, margarínech, nadměrně zpracovaných potravinách a sladkostech, a právě konzumaci těchto potravin bychom měli omezit.

Důležitým hráčem na poli tuků jsou potom nenasycené mastné kyseliny, jelikož do této skupiny patří i omega-3 mastný kyseliny. Jako většina západní populace máme v jídelníčku nepoměr mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami, a to může způsobit zvýšení hladiny LDL (tedy „špatného) cholesterolu. Omega-6 mastný kyseliny jsou součástí většiny velice oblíbených evropských pokrmů, jako jsou párky, uzeniny obecně, máslo, smetana, ale také sladkosti, takže je velmi nepravděpodobné, že bychom jich měli nedostatek. Nejbohatším zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou tučné mořské ryby, kterých bohužel v našich podmínkách málokdo konzumuje dostatek. Proto je vhodné je užívat pomocí doplňku a obohatit jídelníček o další zdroje omega-3 mastných kyselin, jako je lněné semínko nebo vlašské oříšky.

Nejen strava, ale také pohyb.

Sedavý životní styl je faktorem, který významně přispívá ke zvýšení cholesterolu a rozvoji obezity. Nebude tedy žádné překvapení, že pravidelná pohybová aktivita může mít vliv na hladinu cholesterolu. A to hned dvojím způsobem. Může totiž snížit hadinu celkového cholesterolu a zároveň zvýšit hladinu "dobrého" HDL. Přitom nemusí jít ani o žádnou extrémní aktivitu, stačí běžná procházka, nebo třeba zahradní práce. Aby měly pohybové aktivity pozitivní vliv na náš cholesterol, měli bychom se jim věnovat alespoň 150 minut týdně. Pohybová aktivita může navíc pomoci při snaze snížit hmotnost, což je další způsob, jak můžete chránit své srdce a udržovat hladiny cholesterolu v normě.

Omezte alkohol.

Nadměrný příjem alkoholu neprospívá zdraví v žádném ohledu a tedy logicky, větší množství alkoholických nápojů může zvyšovat hladiny cholesterolu. Při rozumném množství sice alkohol zvyšuje hladinu jen LDL cholesterolu jen velmi mírně, ale rozhodně není konzumace alkoholických nápojů při snaze snížit hladiny cholesterolu vůbec vhodná.

Kouříte? I to přispívá vysokým hladinám cholesterolu!

Kouření je spojováno nejen s rizikem rozvoje rakoviny plic a dalšími onemocněními srdce a plic, ale také má negativní vliv na hladinu cholesterolu. Kouření také poškozuje vnitřní výstelku cév, čímž usnadňuje cholesterolu práci při vzniku a rozvoji aterosklerózy.

Prevence je nejlepší léčba

Dalším účinným způsobem, jak můžete držet své hladiny cholesterolu na uzdě, je jejich pravidelná kontrola. Pokud máte v rodině někoho, kdo s cholesterolem bojuje, je velmi vhodné si nechávat cholesterol pravidelně měřit a zároveň dodržovat výše uvedené rady. Pokud vás trápí obezita nebo máte zkrátka pár kilo navíc, mělo by být vaším cílem snížit procento tělesného tuku a pomalu redukovat hmotnost, protože i to je pro udržování rozumných hladin cholesterolu velmi vhodnou strategií.

Jak je patrné, zásady pro snižování cholesterolu a udržování jeho normální hladiny jsou totožné se zásadami zdravého životního stylu. Pakliže se o své tělo dobře staráte, nejspíše nemusíte mít ze zvýšené hladiny cholesterolu strach.

Co si z článku odnést?

Cholesterol je často debatovaným tématem, přesto však mnoho lidí neví, proč je vlastně problematický a kdy je problematický. Dnes jsme se vysvětlili všechny důležité pojmy, které s cholesterolem souvisí a také jsme si řekli, kdy jde do tuhého a začít problémy s vysokým cholesterolem řešit. Jde to přitom ale velmi snadno – stačí přejít na zdravý životní styl, dbát na vhodnou skladbu jídelníčku, dostatek pohybu, držet váhu na uzdě a omezit kouření a alkohol.

Zdroje:

DuBroff, R., & de Lorgeril, M. (2015). Cholesterol confusion and statin controversy. World journal of cardiology, 7(7), 404–409. https://doi.org/10.4330/wjc.v7.i7.404
Van Gaal, L. F., Wauters, M. A., & De Leeuw, I. H. (1997). The beneficial effects of modest weight loss on cardiovascular risk factors. International journal of obesity and related metabolic disorders : journal of the International Association for the Study of Obesity, 21 Suppl 1, S5–S9.
Ramsden, C. E., Zamora, D., Majchrzak-Hong, S., Faurot, K. R., Broste, S. K., Frantz, R. P., Davis, J. M., Ringel, A., Suchindran, C. M., & Hibbeln, J. R. (2016). Re-evaluation of the traditional diet-heart hypothesis: analysis of recovered data from Minnesota Coronary Experiment (1968-73). BMJ (Clinical research ed.), 353, i1246. https://doi.org/10.1136/bmj.i1246
Kanter, M. M., Kris-Etherton, P. M., Fernandez, M. L., Vickers, K. C., & Katz, D. L. (2012). Exploring the factors that affect blood cholesterol and heart disease risk: is dietary cholesterol as bad for you as history leads us to believe?. Advances in nutrition (Bethesda, Md.), 3(5), 711–717. https://doi.org/10.3945/an.111.001321
Ramsden, C. E., Zamora, D., Majchrzak-Hong, S., Faurot, K. R., Broste, S. K., Frantz, R. P., Davis, J. M., Ringel, A., Suchindran, C. M., & Hibbeln, J. R. (2016). Re-evaluation of the traditional diet-heart hypothesis: analysis of recovered data from Minnesota Coronary Experiment (1968-73). BMJ (Clinical research ed.), 353, i1246. https://doi.org/10.1136/bmj.i1246
Batić-Mujanović, O., Zildzić, M., Beganlić, A., & Kusljugić, Z. (2006). Efekat pusenja cigareta na nivo HDL holesterola [The effect of cigarette smoking on HDL-cholesterol level]. Medicinski arhiv, 60(6 Suppl 2), 90–92.