Stimulanty - opravdu účinkují?

Jak už název napovídá, jedná se o produkty stimulující, to je jasné. Jejich primárním účelem je stimulace našeho organismu (resp. psychiky), k lepším výkonům, než které bysme mohli očekávat bez použití stimulantů.

Opět si zde nebudeme hrát na „bábu kořenářku“ a představíme si jen ty nejúčinnější a nejvíce používané.

Kofein

Kofein jsme si představili již v předchozím článku o spalovačích tuku. Jen připomenu, že jeho význam spočívá v ovlivňování psychických procesů. Jedná se o neurostimulant, takže působí jako povzbuzení před výkonem. S tím souvisí i jeho suplementace, která by měla předcházet psychickému vypětí (v našem případě tréninku). Pomáhá k lepšímu soustředění a koncentraci na výkon. Pozor však na suplementaci před spaním.
Jste-li chronicky unaveni z náročného tréninkového programu, můžete využít kofein pro subjektivní snížení pocitu velikosti zatížení. Nezapomeňte, že kofein má diuretické účinky, zejména pokud na něj nejste zvyklí. V horkém počasí může mít každá kapka vody cenu zlata.

Doporučené dávkování: 200-400mg kofeinu před výkonem

Taurin

Taurin je neesenciální aminokyselina, naše tělo si jej dovede vyrobit samo z aminokyselin methioninu a cysteinu. K tomuto procesu potřebuje vitamin B6. Jedná se o druhou nejvíce zastoupenou aminokyselinu v naší svalové tkáni. Je také nezbytný pro výstavbu tělesných bílkovin. Napomáhá při trávení tuků a vstřebávání odloučených mastných kyselin. Hraje také důležitou roli při vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Je zařazen mezi simulanty, podporuje činnost nervové soustavy a zlepšuje tak psychickou a fyzickou výkonnost.

Doporučené dávkování:
500-1000mg Taurinu před výkonem
500mg po zátěži

Inosin

Další velmi zajímavou látkou je Inosin. Inosin je chemická sloučenina zvaná hypoxantinribosid. Skládá se z purinu (hypoxantin) a jednoduchého cukru (ribóza – součást RNA, monosacharid), z kterého se následně v organizmu tvoří základní zdroj energie (ATP - adenosintrifosfát). Inosin má schopnost zvýšit kapacitu červených krvinek vázat na sebe kyslík. Větší množství kyslíku znamená kvalitnější svalovou kontrakci a tím pádem produktivnější trénink. Zajišťuje vysokou energetickou hladinu při zátěži, je však vhodnější pro vytrvalostní disciplíny. Hlavní výhodou je zlepšení využití kyslíku při zátěži. Podporuje také imunitní funkce organismu a činnost srdce. V neposlední řadě je i působení, jako prevence nádorových onemocnění. Bohužel, na našem trhu se mnoho těchto výrobků neobjevuje.

Doporučené dávkování:
1000mg Inosinu 30 min. před zátěží

Lecitin

Lecitin patří mezi fosfolipidy, tedy látky tukové povahy. Je přítomen v každé buňce lidského těla. Obsahuje cholin a inositol, které brání ukládání tuku (zejména cholesterolu) v játrech, a tím chrání jaterní tkáň před žulovatěním, snižuje také toxický účinnek alkoholu na játra. Významnou roli hraje při zrychlování metabolismu, tzn., pomáhá i při látkové přeměně a redukci podkožního tuku. Podporuje činnost štítné žlázy a tím zvyšují odolnost organismu proti nemocem. Cholin je zároveň důležitou stavební látkou biologických membrán, např. buněčných stěn, svalových, nervových a mozkových buněk, a hraje významnou roli v řízení paměti a svalové činnosti. Lecitin zlepšuje schopnost koncentrace, pomáhá udržovat správnou hladinu cholesterolu a tuku v organismu. Chrání nás před kardiovaskulárními chorobami. Jednou ze zajímavých vlastností lecitinu je, že upravuje tuhost stolice, takže pro ty, kteří mají problém se zácpou, zvýšené dávkování vřele doporučím.

Doporučené dávkování:
Liší se u jednotlivých autorů, ale aby byla supelmentace opravdu účinná, berte 4-5g lecitinu společně s jídlem. 

Zelený čaj

Stejně jako u kofeinu, i se zeleným čajem jsme se setkali v článku o spalovačích tuku. Takže jen krátce. Zelený čaj je významným zdrojem polyfenolů (antioxidanty). Z nich je nejdůležitější EGCG (epigallokatechingallát), chránící tělesné buňky před volnými radikály, které způsobují předčasné stárnutí organismu. Má protirakovinné působení.
Zelený čaj povzbuzuje centrální nervovou soustavu snižováním vysokého krevního tlaku, čímž má uklidňující účinek. Jeho dlouhodobé užívání, působí preventivně proti onemocnění srdce a cév, vývoje žaludečních vředů a rakoviny tlustého střeva. Lidé užívající zelený čaj mají ve stáří podstatně menší srdečně-cévní komplikace s nižším počtem náhlých příhod. Užívání zeleného čaje také podporuje snižování nadváhy. Významnou vlastností zeleného čaje jsou jeho thermogenní účinek (zvyšování tělesného tepla).

Doporučené dávkování:
1-2g  extraktu ze zeleného čaje (pozor na obsah kofeinu), rozděleného do více dávek

Na trhu se stimulanty výkonu jsme jistě nevyčerpali všechny možnosti, představili jsme si však ty nejznámější. Nezbývá vám nic jiného, než vyzkoušet a vybrat si tak ten subjektivně nejlepší.

Stimulanty a energizéry zakoupíte v našem internetovém obchodě přímo zde.

Použitá literatura:   

• Manuál prevence v lékařské praxi II. Výživa. SZÚ
  
•     TROJAN, S. a kol.:Lékařská fyziologie. Praha, Grada Publishing, 1996, 2. vyd. 496s.
  
•     ROKYTA, R. a kol.: Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně, přírodovědných a tělovýchovných oborech. Praha, ISV nakladatelství, 2000, 1.vyd. 360s.
  
•     WILHELM, Z. a kol.: Stručný přehled fyziologie člověka pro bakalářské studijní programy. Brno, MU, 2003, 3. vyd. 115s.
  
•     WHITNEY, E.N., ROLFES, S.R.: Understanding nutrition. Wadsworth, 2002, 700 a více stran
  
•     Biochemie
  
•     PÁNEK, J. a kol.: Základy výživy. Praha, Svoboda servis, 2002, 1. vyd. 205s.
  
•     Blatná, J. a kol.:Výživa na začátku 21.století aneb o výžiově aktuálně a se zárukou. Praha, Společnost pro výživu – Nadace NutriVIT,2005, 1. vyd. 79s.
  
•     Muscle&Fitness (ročníky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009)
  
•     Svět kulturistiky (ročníky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009)
  
•      Ironman magazíne (ročník 2005)
  
•     CLARKOVÁ, N.: Sportovní výživa. Grada, 2000, 272s.
  
•     FOŘT, P.: Výživa nejen pro kulturisty. Svět kulturistiy, 1996, 240s.
  
•     FOŘT, P.: Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. Grada, 2005, 180s.
  
•     FOŘT, P.: Výživa v otázkách  odpovědích. Svět kulturistiky, 2003, 182s.
  
• Grasgruber, P., Cacek, J., Sportovní geny, Computer Press, 2008, 480s.
•     Svačina, Š. a kol., Klinická dietologie, Grada, 2008, 367s.
  
•     FOŘT, P.: Sport a správná výživa. Ikar, 2002, 352s.