Jste zde

Napsal: randy

Wings of Strength Chicago Pro 2016 - výsledky

Americké Chicaga v těchto dnech hostí již pátý ročník profesionální show Wings of Strength Chicago Pro. Tentokráte se na něm muži utkali hned ve třech kategoriích, a to OPEN, do 212 liber a Classic Physique.
Kdo byl favoritem? Jak se kterému z nich vedlo? Jak soutěž dopadla? O tom již následujících několik řádků.

Reklama

Kategorie OPEN:

Mezi těžkotonážníky se prezentovalo čtrnáct závodníků, z nichž byl jednoznačně největším favoritem teprve 25letý Dallas McCarver, jehož přípravu jste společně s námi mohli sledovat prostřednictvím tréninkových videí a fotografií zachycujících jeho formu.

Nebylo tak vůbec žádným překvapenm, když právě tento mladý borec dostal příležitost ihned v prvním semifinálovém porovnávání, v němž se vedle něj objevili ještě Johnnie Jackson, Akim Williams, Sasan Heirati, Brandon Curry a Michael Locket. Právě poslední dva jmenovaní byli Dallasovi největšími soupeři.
I tak by však člověk nabyl dojmu, že všichni ostatní jsou ze zcela jiných váhových kategorií, neboť Dallas mezi nimi svými objemy jednoznačně dominoval.

Dá se pak říci, že stejný průběh měla i finálová část soutěže, kdy se dokonce zdálo, že rozdíl mezi Dallasem a zbytkem startovního pole je ještě markatnější.

Není tak divu, že právě Dallas McCarver vybojoval při svém třetím startu v profesionální divizi IFBB druhé vítězství. To první si připsal vloni během debutu na California Pro, čímž se kvalifikoval na Mr. Olympia, kde následně obsadil třináctou příčku.
Na Mr. Olympia se tedy podívá i letos, a věřme, že se ve výsledkové listině o nějakou tu příčku posune výše.

Co se jeho formy týče, měla ještě určité rezervy, a to zejména v oblasti zad. To je však dáno hlavně tím, že Dallas tuto partii nezvládá správně odprezentovat. Má jisté nedostatky v pózách této svalové partie, zejména pak s docílením šířky. Jisté však je, že na tomto aspektu ještě zapracuje.
Dalším menším nedostatkem byla finální připravenost, kdy postrádal ostrost svalů. Do Olympie je však stále ještě dodstatek času na to, aby i v tomto směru na své jinak perfektní postavě zapracoval. Nehledě na to, že ve svých 25 letech má stále ještě mnoho prostoru na další zlepšování se, což nám dává jistotu, že se u tohoto borce máme skutečně na co těšit!

Zatím co o vítězi bylo více méně jasno již od prvních okamžiků semifinálových bojů, druhé místo bylo pod otazníkem, tedy alespoň v očích přihlížejících, dle nichž o něj bojovala dvojice Brandon Curry a Michael Lockett.
Prvně jmenovaný nabídl velmi slušnou formu, která byla mnohými považována doslova za životní. Perfektně separované a tvrdé svalstvo, doplněné excelentní vyvážeností postavy, přesně to byl tentokrát Brandon Curry.
Druhý jmenovaný, tedy Michael Lockett, co se symetrie i finální dotaženosti týče, měl vůči svému soupeři určité rezervy, jednoznačně jej však porážel mohutností a plností svalů, zejména pak v oblasti horní poloviny těla.

Rozhodčí však i v tomto směru měli jasno již od semifinále, když upřednostnili hmotu před formou, a tak se z druhého místa mohl radovat právě druhý jmenovaný, tedy Michael Lockett

Čtvrtou příčku si od rozhodčích vysloužil veterán Johnnie Jackson, který nabídl impozantní horní polovinu těla, i když ne tak mohutnou, jak u něj bývá zvykem.
Na druhou stranu lze říci, že se tím do jisté míry vyrovnaly poměry mezi do této doby mohutnější horní a subtilnější dolní polovinou těla, která byla vždy jeho výraznou slabinou.

Páté místo bral Sasan Heirati, pro něhož to byl premiérový start v profesionální divizi IFBB.
Absolutní vítěz národního šampionátu Velké Británie se uvedl jak doslova neskutečnou separací svalů s mnoha detaily, tak i dostatečnými objemy. Určité rezervy měl v celkové finální dotaženosti, ale to už je taková nováčkovská daň. Pokud se do budoucna polepší, zajisté bude velmi zajímavé jeho působení sledovat.

Toto klání mělo i českou stopu, když se na něm prezentoval rodák z Frýdku - Místku Zdeněk Vopřada, který však již od roku 1996 žije v USA.
Pro Zdeňka se jednalo o premiérový start mezi borci špičkovými borci současné profesionální scény, nepočítáme-li jeho loňský debut na Pittsburgh Masters Professional Championships v kategorii nad 40 let. Tam totiž ze známějších borců startoval pouze Keith Williams.
V Chicagu si Zdeněk došel pro čtrnáctou, bohužel tedy poslední příčku.

Výsledky:

1. Dallas McCarver - kvalifikoval se na Mr. Olympia 2016
2. Michael Lockett
3. Brandon Curry
4. Johnnie Jackson
5. Sasan Heirati
6. Akim Williams
7. Andrew Hudson
8. Fred Smalls
9. Rafael Jaramillo
10. Paulo Almeida
11. Timmy Gaillard
12. Kenneth Jackson
13. Eddie Bracamontes
14. Zdeněk Vopřada

Videogalerie:

První semifinálové porovnávání:

Volné sestavy:

Dallas McCarver:

Michael Lockett:

Brandon Curry:

Kompletní fotogalerii naleznete zde, na serveru Musculardevelopment.com.

Kategorie do 212 liber:

V kategorii s maximálním váhovým limitem 212 liber se sešlo hned dvacet závodníků. Z nich byl nejvýraznějším favoritem Mark Dugdale, jenž na soutěž přicestoval jako vítěz nedávno konané Arctic Pro.

Ten také dostal od rozhodčích příležitost hned v prvním semifinálovém porovnávání. V něm po jeho boku pózovali ještě Tricky Jackson, Milton Martinez, Fernando Noronha, Dobromir Delev a k velkému potěšení našich východních sousedů také Marian Čambal.
Právě ten měl dle průběhu celého soutěžního dne být Markovým největším soupeřem.

Z vítězství se nakonec radoval právě Mark Dugdale, jenž nabídl jednoznačně nejlepší dolní končetiny napříč celým startovním polem. Byly mohutné, tvrdé, plné a zároveň perfektně separované.
I horní polovinu těla nabídl tento svěřenec trenéra Johna Meadowse velmi slušnou, zejména pak perfektní strukturu břišních svalů a velmi dobré paže. Nedostatkem pak byly mnohými zraněními deformované prsní svaly.

Druhé místo vybojoval slovenský člen Amix týmu Marian Čambal. Ten nabídl jak velmi slušné objemy, tak i symetrickou a vyváženou postavu.
Co se formy týče, tak ta směrem k finále neskutečně gradovala a nikdo by se nemohl zlobit, kdyby právě on odcházel z pódia jako vítěz.
Třeba se mu to zadaří za týden, kdy bude startovat na klání Vancouver Pro.

Třetí skončil Dobromir Delev, jenž, stejně jako Marian, nabídl velmi slušné objemy. Co se však formy týče, v té měl oproti svým dvěma přemožitelům značné rezervy.

Čtvrtou příčku bral Fernando Noronha, který se na klání přihlásil na poslední chvíli.

Do první pětky se vešel ještě veterán Tricky Jackson. Ten je ve svých 48 letech již téměř jistě na odchodu ze scény, což je patrné jak vzhledem k formě, tak i vzhledem k množství svalů, kdy za svými nejlepšími léty značně zaostává.

Z dalších borců zmiňme už jen Johna Meadowse, jenž je trenérem mnoha velmi úspěšných borců, čehož důkazem je vítěz tohoto klání Mark Dugdale.
Právě John má totiž velkou smůlu na rozhodčí, kteří jej velmi často, a v mnoha případech naprosto zbytečně, přehlížejí. Přitom John dokáže nabídnout velmi slušnou formu, a co se připravenosti týče, patří na každé soutěži, které se účastní, k těm nejlepším. Pravda, co se symetrie týče, tak tam v mnohém ztrácí, ale na desátou příčku, kterou mu rozhodčí přiřkli zde, to dle mnohých skutečně nebylo.

Výsledky:

1. Mark Dugdale - kvalifikoval se na Olympia 212 Showdown 2016
2. Marian Čambal
3. Dobromir Delev
4. Fernando Noronha
5. Tricky Jackson
6. Milton Martinez
7. Thomas Lenihan
8. Raul Carrasco
9. Walter Martin
10. John Meadows
11. Wendell Floyd
12. Armando Aman
13. Brad Davis
14. Alejandro Ortiz
15. Shelby Starnes
16. John Arendsz
16. Pete Ciccone
16. Abiu Feliz
16. Rod Ketchens
16. Denver Smith

Videogalerie:

Volné sestavy:

Mark Dugdale:

Marian Čambal:

Dobromir Delev:

Kompletní fotogalerii naleznete zde, na serveru Musculardevelopment.com.

Fotogalerie

Tagy

Kategorie

Vaše hodnocení

Průměr: 5 (1 vote)