Karnitin

      Karnitin je organismu vlastní sloučenina, vzdáleně příbuzná aminokyselinám nebo spíše cholinu. Účinky jeho podání formou potravinového doplňku (to znamená ústy) jsou natolik zajímavé, že v posledních 5 letech se stal jednou z nejprodávanějších látek na trhu volně prodejných doplňků.

      Přestože si ho organismus umí vytvořit sám, v řadě případů může dojít k situaci, kdy tvorba karnitinu nestačí potřebě. Takzvaný subklinický deficit karnitinu (stav, kdy by bylo možné zjistit sníženou hladinu karnitinu v organismu, v tu chvíli bez průvodních chorobných změn) je možná četnější, než se dosud předpokládá. Již před 30 lety dr. Fritz oznámil, že objevil základní funkci, kterou je podpora metabolických procesů souvisejících s přeměnou tuků, přesněji s využitím tzv. mastných kyselin. Jednoduše lze činnost karnitinu popsat jako „lopatu“, kterou organismus přikládá palivo (přeměněný tuk) do „buněčného kotle“, tvořeného mitochondriemi, v nichž dojde k oxidaci mastných kyselin za souběžné tvorby energie.

      Z klinického , ale současně i z uživatelského hlediska má zásadní význam existence dvou optických izomerů, kterými jsou L- a D-, z nichž pouze a jedině L-forma je fyziologicky účinná. Snahou výrobců je vyrobit co nejčistší produkt L-formy. Ne vždy se to daří tak dobře jako firmě Lonza (výrobky jsou označený logem Carnipur).
     K tvorbě karnitinu v organismu je nutný příjem aminokyselin lysin a metionin a přispění vitamín, kterými jsou niacin (B3), pyridoxin (B6) a kyselina askorbová. Spolupracuje s nimi i železo. Tvorba probíhá v játrech, ledvinách a mozku, nikoliv však ve svalech a v tukové tkáni. Pokud chybí kterákoliv látka, tvorba karnitinu vázne.

      Přestože karnitin přijímáme i v přirozené formě, především v mase, vegani netrpí projevy jeho deficitu, protože tělo si ho dokáže vyrobit samo.Z toho plyne, že tvorba karnitinu je důležitější než jeho konzumace ve stravě. Karnitin, který případně tímto způsobem přijmeme, se kompletně vstřebává, potřebuje však k tomu energii a ionty sodíku. Kvalita vstřebávání však přímo závisí na řadě faktorů, kterými jsou složení stravy, věk, pohlaví, fyzická aktivita, energetický příjem, trvání případného energetického deficitu, stres (např. po zraněním a operacích). Velmi důležitým regulačním faktorem je štítná žláza, jejíž činnost může být bezchybná pouze za předpokladu, že je dostatek karnitinu. Doporučuji si tento fakt zapamatovat s ohledem na rostoucí četnost výskytu poruch činnosti této žlázy.

Důsledky nedostatku karnitinu

      Nedostatek karnitinu způsobí hromadění mastných kyselin v buňkách , což vede ke zvýšení hladiny triacylglycerolů (součást molekuly tuků). Jejich stanovení se používá jako jeden z ukazatelů rizika vzniku oběhových onemocnění. Současně se zvyšuje tvorba toxických lipoperoxidů, řazených mezi volné radikály. V buňkách se však hromadí i vápník , který je poškozuje, někdy natolik, že odumřou. Pokud je porušena také činnost jater, stoupá koncentrace amoniaku (čpavku) a pod nutný limit klesá hladiny krevního cukru. Vzniká hypoglykemie. Velmi neblahý je dopad poklesu tvorby acetylcholinu, látky zajišťující přenos nervových vzruchů. To může způsobit poškození mozku.

Kdy je vhodné nebo dokonce nezbytné používat karnitin?
      Klinická medicína má zkušenosti s použitím karnitinu (ve formě infuzí nebo nitrosvalových injekcí) v denních dávkách mezi 100 až 800 mg na 1 kilogram tělesné hmotnosti za 24 hodin. To je opravdu hodně. V běžné praxi však není nutné tak velké dávky podávat, účinné množství se pohybuje mezi 1 až 3 g za 24 hodin. Příznivý efekt byl zaznamenán nejprve ve sportu, později se karnitin začal podávat i v průběhu redukce tělesné hmotnosti, případně diabetikům nezávislým na inzulinu.

Lze předpokládát nedostatek karnitinu v krvi a tkáních?
      Ano, například v případě, že se špatně stravujete. Dojde k tomu, když jako základní zdroj bílkovin konzumujete kukuřici, máte-li málo vitamínu C, železa a pyridoxinu (B6). Nedostatek vzniká v důsledku dlouhodobého podávání náhradní výživy sondou, jistý je u dialyzovaných osob a ve stavu metabolické acidózy, rozvíjející se v důsledku šoku, infekce, otravy, těžkého stresu a diabetické ketoacidózy. K deficitu karnitinu však mohou vést i extrémní fyzické výkony. Nepříznivě působí dlouhodobé hladovění nebo podvýživa (např. dlouhodobě nevhodné redukční diety, onemocnění zažívacího traktu a anorexie). V průběhu života vznikají situace, vytvářející zvýšené nároky na tvorbu karnitinu, například u obézních osob, v těhotenství a u kojenců, živených výhradně umělou kojeneckou výživou, přípradně pacientů, trpících oběhovými a plicními onemocněními.

Shrnutí :

• Metabolismus cukrů - nejnovější zprávy uvádějí, že karnitin je důležitý i v metabolismu cukrů, dokonce se zdá, že čím víc je karnitin, tím víc se ve svalech drží energetická zásoba v podobě glykogenu. Tento fakt je významný především ve vztahu ke sportu.
• Metabolismus větvených aminokyselin - část těchto aminokyselin se přeměňuje na ketokyseliny, které se vážou na karnitin a v této podobě se transportují do jater, kde se využívají buď jako zdroj energie, nebo se z nich tvoří glukóza.
• Metabolismus kyseliny mléčné (laktátu) při fyzické zátěži - pokud se karnitin podá po ukončení náročného výkonu, rychleji se odstraní nepříznivě působící laktát a tak se zkrátí regenerace.
• Činnost štítné žlázy - pokles její aktivity se projeví přibýváním na hmotnosti. Karnitin použitý u osob trpících sníženou funkcí štítné žlázy aktivizuje přeměnu tuků na energii, a sníží tak riziko vzestupu tělesné hmotnosti. Současně se sníží subjektivní pocit fyzické a duševní únavy-
• Intoxikace amoniakem - karnitin snižuje riziko intoxikace amonikacem (například u pacientů s těžkými poruchami funkce ledvin nebo trpícími důsledky hladovění či extrémní fyzické zátěže).
• Aktivita mozku - karnitin ovlivňuje hladinu některých neurotransmiterů (např. GABA a taurinu) a tvorbu enzymů, čímž přispívá k detoxikaci organismu..
• Polysystémové poruchy u pacientů na dialýze - pravidelné podávání karnitinu významně snižuje riziko rozvoje polysystémových poruch u těchto osob.
• Podpora spermatogeneze - výsledky podávání karnitinu potvrzují předpoklad, že jeho použití zlepší schopnost spermií oplodnit vajíčko.