Demokracie ve výživě

      Je to smutné především proto, že ona pravidla jsou velmi jednoduchá a požadavky na jejich realizaci tak minimální, že je schopen se jimi řídit kdokoliv. Výsledek? Zanedbatelný.
      Nicméně nebuďme přehnaně skeptičtí. To proto, že lze zaznamenat nárůst počtu lidí, kteří mají o výživu zájem. Paradoxně to jsou malé skupinky zastánců některých velmi specifických způsobů stravování označovaných jako „alternativní“. Tento pojem je však značně zavádějící, protože z pohledu oficiální moderní vědy je alternativní všechno, co se nedá absolutně dokázat, co není založeno na vědecké statistice a co se přesně neřídí oficiálními vědeckými doporučeními.
      Nevím, jak přistupujete k problému moderní výživy vy osobně, nicméně předpokládám, , že pro vás bude zajímavé dozvědět se, co si o výživě myslí veřejnost. K tomu poslouží výsledky průzkumu veřejného mínění provedeného roku 1998 s použitím mých podkladů agenturou Factum.

1. Lidé s vyššími příjmy se často přejídají.
2. „Workoholici“ často nemají na jídlo čas, a v důsledku toho se mnohdy stravují zcela neracionálně.
3. Nikdo z dotázaných (pohříchu však ani odborníci) nerozlišuje specifické požadavky výživy v různých životních obdobích a situacích, např. specifickou výživu kojenců a batolat, zvláštní nároky těhotných a kojících žen či příslušníků starší generace. Většina kolegů dokonce nechce připustit, že by se odlišně měli stravovat také vrcholoví sportovci (přestože oni to tak mnohdy dělají pod tlakem okolností).
4. Téměř polovina dotázaných se domnívá (aniž by toto tvrzení byla schopna obhájit,), že se stravuje racionálně. Překvapující je, že si to myslí častěji důchodci a ženy s vyšším vzděláním.
5. Nikdo z dotázaných nepopírá, že kvalita výživy má přímou souvislost se zdravím.
6. Přesto ani těžce nemocní lidé mnohdy nejsou ochotni realizovat dokonce ani ta nejzákladnější dietní opatření.
7. Téměř čtvrtina dotázaných v průběhu života opakovaně držela „redukční dietu“, ale jen zanedbatelný počet z nich s trvalejším efektem.
8. Téměř 15 % dotázaných se podle svého názoru stravuje „alternativně“! To však nesouhlasí s oficiálními údaji, kdy v ČR je pouze 1-2 % lakto-ovo-vegetariánů, 1 % zastánců disociované (dělené) stravy a necelé 1 % makrobiotiků. Z toho plyne, že lidé nemají přesnou představu, co je skutečným obsahem a cílem různých výživových stylů.
9. Prakticky všichni dotázaní by uvítali důraznější osvětu.

Proč nemají velmi stručná doporučení efekt?
      Základním zdůvodněním je velmi nízké povědomí o nutnosti konzumace racionální výživy z důvodů jejího těsného vztahu ke zdraví. Na všech stupních škol je výuka výživy zcela nedostačující. V přímém protikladu k doporučením působí reklamy výrobců, zaměřené na jediný cíl – zvýšit prodej potravin. Především těch, které mají k výživovému optimu na hony daleko.
      Není problém „něco správného“ doporučit. Efekt se však nedostaví, ani když je připojeno velmi důrazné a přesvědčivé vysvětlení. Jistě jste všichni zvědaví, jaká doporučení to vlastně jsou. Tak já vám je teď představím, přičemž každé zdůvodním a okomentuji.

Snižte příjem energie
      Důvod: Přejídání zvyšuje pravděpodobnost vzniku zdravotně rizikové nadváhy. Nižší příjem energie prokazatelně snižuje riziko vzniku mnohých chronických civilizačních onemocnění včetně rakoviny.
      Reakce veřejnosti je vlažná, protože se nikdo nechce omezovat.

Omezte konzumaci volných tuků
      Důvod: Zvyšují příjem energie, zvyšují riziko onemocnění žlučníku a podporují vznik rakoviny prsu a střev. Živočišné tuky samy o sobě zvyšují riziko sklerózy a infarktu.
      Veřejnost se však opět z reklam dozvídá, že „máslo ničím nenahradíš“. Vařit téměř bez použití tuku se musí člověk naučit. Na českém trhu je nedostatečný sortiment nízkotučných potravin. Nikdo o ně ani nemá zájem.

Nejezte maso (každý den)
      Důvod: Člověk není masožravec, nepotřebuje mnoho bílkovin. Jejich nadbytek především v případě, že ve stravě převažují živočišné zdroje, působí zdravotně nepříznivě. Mimo jiné je jedním z příčin stále stoupajícícho výskytu osteoporózy (odvápnění kostí), ale také může být příčinouvzniku chronického zánětu střev a v případě, že není dostatek vlákniny, zácpy, divertikulitidy a rakoviny tlustého střeva.
      Základním problémem je stále stoupající spotřeba masa, která u nás po druhé světové válce vzrostla v důsledku kampaně „dohnat a předehnat Západ“. Každodenní konzumace masa a uzenin se tak stala národním zvykem.

Jezte méně sladkostí a pijte minimum slazených nápojů
      Důvod: Nadbytek cukru zvyšuje příjem energie, který se projeví zvýšením váhy, hromaděním podkožního tuku, zhoršuje se schopnost regulace hladiny krevního cukru a ve starším věku se zvyšuje riziko cukrovky, případně se zrychluje proces stárnutí vazbou glukózy na důležité bílkoviny.
      Problém je v tom, že veřejnost cíleně manipulovaná reklamou a nabídkou si zvykla konzumovat prakticky jen (pře-)slazené nápoje.

Jezte více zeleniny a ovoce
      Důvod: Spojuje se výhoda nutného příjmu vlákniny (nedostatek vlákniny ohrožuje činnost střevního traktu, zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku a riziko zácpy) a vitamínů, enzymů a minerálních látek.
      Problém je v tom, že ovoce je sezónní záležitost, mimo sezónu je drahé. Citrusové plody nejsou vždy ideálním řešením, nabídka sortimentu zeleniny katastrofálně klesla o kvalitě ani nemluvě.