Charakteristika a působení jednotlivých skupin a metod dopingu

Od roku 2000 platí tento seznam zakázaných skupin látek a metod dopingu:

I. Zakázané skupiny látek:
a) stimulacia
b) markotika
c) anabolické látky
d) diuretika
e) peptidové hormony a jejich mimetika a analoga

II. Dopingové metody:
a) krevní  doping
b) podání umělých přenašečů kyslíku nebo plasmexpanderů
c) farmakologická, chemická a fyzikální manipulace

III. Skupiny látek zakázaných za určitých okolností:
a) alkohol
b) kanabinoidy
c) lokální anestetika
d) glukokortikosteroidy
e) beta-blokátory





II.  Dopingové metody

a) Krevní doping

Krevním dopingem je infuze krve nebo krevních derivátů přímo do žíly sportovce. Obvyklý postup je takovy, že je sportovci odebrána krev v několikaměsíčním předstihu před důležitou soutěží, červené krvinky se oddělí od plasmy a uskladní se. Po návratu hematokritu ke sportovcově normálu se uskladněné krvinky krátce před soutěží vpraví do sportovcova krevního řečiště, což je spojeno s okamžitým vzrůstem hematokritu a se vzrůstem transportní kapacity krve pro kyslík. Je možno podat i krev okysličenou. Větší problémy jsou s infuzí krve jiných dárců, pojí se se všemi nebezpečími, které tato praktika přináší (krevní skupiny, AIDS, hepatitis). Tato složitá metoda je však v současnoti po rozšíření EPO na ústupu.


b)  Umělé přenašeče kyslíku a plasmaexpandery

Tato skupina byla zařazena nově mezi zakázané dopingové metody zejména proto, aby se předešlo dalším možným experimentům v oblasti nelegálního zvyšování transportní kapacity krve pro kyslík. V této skupině jsou jak látky, které mohou tuto kapacitu zvýšit, tak i látky, které mohou používání těchto praktik maskovat. Plasmaexpandery po podání okamžitě snižují hematokrit a případné krevní testy pak jsou neefektivní. Většinou se jedná o polysacharidové preparáty běžné používané v medicíně u pacientů v kritickém stavu vnitřního prostředí na jednotkách intezivní péče.

Výzkum v oblasti umělých přenašečů kyslíku zdaleka není uzavřen.


c) Farmakologická, chemická a fyzikální manipulace

K těmto metodám patří užití látek či metod, které mění integritu a validitu vzorků moče při dopingových kontrolách. Například probenecid je zakázán pro svoji schopnost dočasně blokovat vylučování některých látek, tedy i steroidů, v ledvinách do moči.

Jakákoliv záměna vzorků moči, až už před příchodem k dopingové kontrole cévkováním nebo přímo při odběru vzorku náhradou za cizí moč je též zakázána při důsledném provedení dopingové kontroly komisařem znemožněna. Vedle rizikového cévkování, které mimo možného mechanického poškození močové trubice mohlo vést též k zanesení infekce do organismu, je jisté, že i další popsané postupy manipulace se vzorkem moči jsou nesprávné. Cévkování je velmi rizikové a závažné především u žen.

Také vypití nadměrného množství tekutin těsně před odběrem vzorku moči může být kvalifikováno jako zakázaná metoda. Při odběru se měří specifická hmotnost moči a tím se spolehlivě odhalí její ředění. V takém případě je ihned nařízen sportovci odběr dalšího, již zahuštěného vzorku moči. Exemplární byl případ kulturistky, která po odevzdání extrémně naředěného vzorku poskytla v průběhu několika hodin dalších osm kelímků řídké moči a až devátý částečně zahuštěný vzorek byl spolu s prvním analyzován. V obou vzorcích i přes nízkou hustotu byl nalezen nandrolon.

2 část bude dodána později